Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Natura naturans

 |  5. 3. 1996
 |  Vesmír 75, 178, 1996/3

Protiklad natura naturans (příroda tvořivá) – natura naturata (příroda vytvořená) se připisuje Spinozovi (Etika 1,29), ale ten sám říká, že jej převzal od jiných. Pro Spinozu je natura naturans to, ,co je samo v sobě a co je chápáno samo ze sebe‘ (tedy Bůh jako svobodná příčina), zatímco natura naturata jsou ty věci, ,jež vyplývají z nutnosti přirozenosti Boha‘ (podle Spinozy Bůh nepůsobí na věci, ale ve věcech).

Nebudu se pouštět do výkladu Spinozy; tyto pojmy jsem připomenul proto, že se mi hodí k něčemu jinému. Doplním je ještě o další pojem, označující něco, co ve Spinozově době nebylo (nebo to nebylo ještě tak patrné): natura denaturata, příroda odpřírodněná (Zdeněk Neubauer hovořívá o denaturované fysis, ale to je o něčem, čeho je natura denaturata důsledkem). Zbyla by ještě natura denaturans, ale to by byl protimluv a urážka přírody, pokud by to nebylo jiné označení ,pána a vlastníka přírody‘. A teď: natura naturata je starostí přírodovědy, natura denaturata je sférou zájmu ekologie (snažící se, jak se mi zdá, vrátit ji do stavu naturata, nikoli naturans). Co ale s natura naturans? Vypadá to, že bychom vedle ekologie potřebovali ještě něco dalšího, něco jako etologii přírody samé a celé, nejen zvířat a lidí. A tak jako je v etologii zvířat a lidí základní metodou pozorování a nikoli experiment, bylo by v ,etologii přírody‘ patrně základní metodou ,potulování se‘.

Miloš Šejn se od dětství potuloval přírodou, okouzlen bohatstvím jejích barev a tvarů. Sbíral, klasifikoval, zapisoval, dokumentoval, fotografoval. Toto putování přírodou se mu postupně proměnilo v základní životní zkušenost natolik, že od konce šedesátých let ztrácel zájem o tradiční vědecká zkoumání přírody a začal se věnovat plně tělesnému prožitku vnitřního kontaktu s přírodou a jeho uměleckému vyjádření. Způsoby, jichž používá, nejsou zobrazováním; všechny jsou založeny na bezprostředním tvořivém dotyku s přírodou. Jeho kresby vznikají přímo na místě s použitím přírodních pigmentů (minerálních i rostlinných) z bezprostředního okolí, a papír sám nese stopy dotyků míst, na něž byl položen. Jiné akce (například s ohněm v jeskyních) jsou dokumentovány fotografiemi, videozáznamy. Oheň se objevuje i v kresbách, místy propálených rozptýlenými kousky žhavého dřevěného uhlí nebo hořícího sena. Třicet let vyhledával a nalézal Miloš Šejn přírodní pigmenty. Na loňské výstavě v berlínské ifa Galerie Friedrichstraße jich bylo ve skleněných miskách 1200.

Umění Miloše Šejna, podobně jako Michala Kerna, Milana Maura, Olgy Karlíkové (abych jmenoval ty, kteří se již ve Vesmíru objevili), je uměním etologickým v tom smyslu, který jsem se zde pokusil uchopit. Je to také umění etické; ostatně základem slova etologie je ethos. A natura naturans je kreativita sama.

Obrázky

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Výtvarné umění

O autorovi

Jiří Fiala

Doc. RNDr. Jiří Fiala (*1939–2012) vystudoval Přírodovědeckou fakultu MU v Brně. Zabývá se filozofií matematiky a logiky. Přednáší analytickou filozofii a epistemologii na Západočeské univerzitě. Zde také vydal tři čítanky textů analytických filozofů. Kromě jiných textů přeložil řadu knih, například Karl Popper: Logika vědeckého bádání, Paul K. Feyerabend: Rozprava proti metodě, B. Mandelbrot: Fraktály, René Descartes: Regulae ad directionem ingenii – Pravidla pro vedení rozumu.

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...