Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Vrány mají svou kulturu

 |  18. 1. 2007
 |  Vesmír 86, 14, 2007/1

Ptačí mozečky jsou sice příslovečně maličké, ale přesto není radno je podceňovat. To platí především o havranovitých ptácích, o nichž se již nějaký čas ví, že to jsou rafinovaní Einsteinové ptačího světa. O jejich prohnanosti a šikovnosti vypráví řada legend i vědeckých studií.

Mimo jiné dovednosti zvládají i jednu, kterou jsme ještě donedávna domýšlivě považovali za výhradně lidskou, totiž používání nástrojů. Ze širokého příbuzenstva havranů, vran, strak a dalších havranovitých ptáků nejvíce a nejšikovněji vyrábějí a využívají nástroje vrány novokaledonské (Corvus moneduloides).

Obývají Novou Kaledonii – ostrov východně od Austrálie známý starobylou přírodou – a v používání nástrojů jsou podle odborníků minimálně na úrovni šimpanzů. Není to pro ně nic zvláštního, ve své domovině pracují s nástroji každý den. S jejich pomocí loví drobné živočichy pod kůrou a ve starém dřevě. Není to tak, že by vrány náhodou něco našly, a pak to nějak využily. Vrány své nástroje vyrábějí promyšleně. Pátrají po vhodných objektech, a poté je pečlivě upravují pro konkrétní účel.

Postupně se zjistilo, že vrány v různých částech Nové Kaledonie používají nástroje různých tvarů, ale na určitém místě vždy stejné. To naznačuje, že novokaledonské vrány vlastně mají kulturu nástrojů srovnatelnou s lidskými kulturami a že se jejich výrobu učí od příbuzných nebo sousedů.

Ben Kenward a jeho kolegové z Oxfordské univerzity myšlenku kultury vran na Nové Kaledonii testovali v důvtipně uspořádaném experimentu. Ujali se čtyř malých vráňat a vychovali je. Dvěma z nich lidští pěstouni dávali lekce výroby nástrojů, dvěma ne. I přes rozdílnou péči dokázala po čase pracovat s nástroji všechna vráňata. Z toho vyplývá, že samotná schopnost používat nástroje je vranám kaledonským vrozená.

V něčem ale přece jen byl rozdíl. Vráňata Uek a Nalik, která byla ve výrobě nástrojů cvičena, používala nástroje častěji a obratněji než Oiseau a Corbeau, vráňata bez výcviku. Zároveň se ukázalo, že vráňata v lidské péči nevyrábějí zdaleka tak kvalitní nástroje jako vrány na Nové Kaledonii.

To vše hezky potvrzuje existenci kultury vran na Nové Kaledonii. Zručnost vyrábět nástroje mají sice danou geneticky, ale jejich konkrétní styl se dědí kulturně, úplně stejně, jako je tomu například u lidských jazyků. Schopnost jazyka máme vrozenou, ale konkrétní jazyk se každý z nás musí naučit od svého okolí. Kromě toho, že primáti opět přišli o jednu z domnělých výjimečností, se vrány novokaledonské stávají zajímavým modelem vývoje kultury výroby a používání nástrojů. Oproti šimpanzům nebo lidem se totiž snadno chovají, navíc rychle rostou a dospívají. (Animal Behavior online early)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Stanislav Mihulka

RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D., (*1973) je šéfredaktorem popularizačního webu Osel.cz. Vystudovaný biolog, kterému učarovala popularizace vědy, taje astrofyziky a magie výchovy tří nespoutaných potomků. Ve službách Slezské univerzity v Opavě popularizuje vědu.
Mihulka Stanislav

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...