Třikrát dvacet plus deset aneb více bezpečnosti, méně znečištění

Největší výzva, s níž se Evropská unie musí vyrovnat, je udržitelné zásobování energií. Pokud jde o cíle, je Evropská unie velkorysá: Přišla s vizí „Tři krát dvacet plus deset“. Chtěla by do roku 2020

• snížit emise CO₂ o 20% ve srovnání s emisemi roku 1990;
• snížit spotřebu primárních zdrojů energie o 20 % (tj. zvýšit účinnost);
• zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie v energetickém mixu na 20 %;
• dosáhnout alespoň 10% podílu biopaliv v palivech pro vozidla.

Materiály unie mluví o tom, že by se Evropská unie měla dostat v sektoru energií do čela. Ambiciózní cíle a ambiciózní role jsou jedna věc, jejich uskutečnění však nechce jen „trochu sádla našich mozků“, ale také odvahu. Odvahu přijmout cíl i s tím, co k němu nevyhnutelně patří – a to je mj. odložit spotřebu, investovat do výzkumu a do infrastruktury, přestat se vymlouvat na to, že za „podfinancování výzkumu může levná ropa“ (viz připojené grafy). Evropská unie v závěru loňského roku přijala – alespoň verbálně – strategický plán, který soustřeďuje pozornost na 14 technologií, pomocí nichž by bylo možné cíle do roku 2020 dosáhnout. Bylo by potěšitelné, kdybychom mohli říci, že největší překážky nespočívají v našich hlavách, ale pouze v technických problémech.