Potkani s lidskou mozkovou kůrou

Zvířata s lidskými buňkami v těle navozují v naší mysli asociace s románem „Ostrov doktora Moreaua“ od H. G. Wellse. Mohou nám však významně napomoci při studiu nejrůznějších onemocnění a hledání účinné léčby. K nejkontroverznějším patří bezpochyby zvířata, která nesou lidské buňky v mozku nebo v pohlavních žlázách. Velká diskuse se rozhořela kolem potkanů s významným zastoupením lidských neuronů v mozkové kůře.

	Zvukovou přílohu Vesmíru můžete přehrávat také na SoundCloudu

Mozek potkana s výrazně zelenou oblastí tvořenou lidskými neurony z transplantovaného organoidu. Lidské neurony mají příhodnější podmínky pro růst. Propojují se s okolní nervovou tkání potkana. Jsou s to od ní přijímat signály ale také samy do mozku zvířete signály vysílají. Zvíře reaguje na tyto signály změnami v chování. Vědcům se tak otevírají nové možnosti pro studium takových onemocnění a poruch, jako schizofrenie, Alzheimerova choroba nebo autismus. Snímek Stanfordova univerzita

Rozdíl mezi lidskými neurony, které narostou v laboratorních podmínkách v organoidech (A), a rovněž lidskými neurony, které narostou po transplantaci organoidu do mozku potkana (B). Výsledek jasně ukazuje, že mozek zvířete vytváří pro lidské neurony podstatně příhodnější podmínky.Snímek Stanfordova univerzita

Video Stanfordova univerzita