Aktuální číslo:

Naděje a obavy z pokroku v embryologii

| 28. 3. 2021

Hned několik týmů hlásí zásadní průlomy na dvou frontách. Na té první se podařilo vytvořit věrnou imitaci lidského embrya z buněk, které pocházejí z kůže. Na té druhé se podařilo zajistit vývoj myších embryí do velmi pokročilých stádií. Těžko říci, jestli při pohledu na tepající srdce myších embryí kultivovaných v laboratoři (viz video v článku) nemáme vedle úžasu a nadšení cítit také lehké mrazení v zádech.

Myší embrya rostoucí pět dnů mimo dělohu (ve zkumavce) zůstávají ve svém embryonálním vaku životaschopná. Video zachycuje srdeční rytmus a vývoj krevního systému.

^{Video Laboratoře prof. Jacoba Hanny, Molecular Genetics}

Zdroje:

Aguilera-Castrejon A. et al.: Ex utero mouse embryogenesis from pre-gastrulation to late organogenesis, Nature, 2021, DOI: 10.1038/s41586-021-03416-3.

Liu X. et al.: Modelling human blastocysts by reprogramming fibroblasts into iBlastoids, Nature, 2021, DOI: 10.1038/s41586-021-03372-y.

Yu L. et al.: Blastocyst-like structures generated from human pluripotent stem cells, Nature, 2021, DOI: 10.1038/s41586-021-03356-y.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Laboratorní technika, Genetika, Biologie

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.

články autora