Úmrtí učencovo

1872: Ruský přírodozpytec Miklukha Maklan, který z nařízení ruské geografické společnosti pravě v Nové Guinei meškal, zem[řel]. tamtéž koncem m[inulého]. m[ěsíce].

(Vesmír 1, 262, 1872/25)

2022: Rád bych po 150 letech opravil tuto dvojnásobnou chybu, které se Vesmír dopustil. Ale popořádku.

Opravou první je jméno toho muže. Je jím Nikolaj Nikolajevič Miklucho-Maklaj - ruský etnograf, antropolog a cestovatel, kterého na Novou Guineu přivezla 19. září 1871 korveta Viťaz ruské Baltské flotily. V Zátoce astrolábu (angl. Astrolab Bay) si zbudoval chatrč, začal se seznamovat s domorodci a zkoumat jejich zvyky. V pondělí 13. srpna 1872, kdy si čtenáři Vesmíru četli zprávu o Maklajově skonu, si 25letý vědec zapsal do svého expedičního deníku:

„Zdržoval jsem se doma a psal antropologické poznámky, které chci poslat akademiku Baerovi. Zavítalo ke mně výjimečné množství lidí ze všech okolních vesnic; tentokrát to byli samí ‚tamo boro‘ (dospělí muži) a obrátili se na mne se zajímavou žádostí: chtěli, abych zůstal navždy mezi nimi, abych si vzal za manželky, kolik žen budu chtít, a přestal myslet na odjezd do Ruska nebo kamkoliv jinam. Mluvili o tom s takovou vážností a jeden po druhém opakoval totéž, že bylo zřejmé, že za mnou s tímto návrhem přišli po dlouhých poradách. Odpověděl jsem jim, že jestli odjedu (nebyl jsem si tím však sám docela jist), určitě se k nim vrátím a že ženy nepotřebuji, protože moc povídají a vůbec jsou příliš hlučné, což Maklaj nemá rád. Má slova je neuspokojila docela, ale v každém případě je potěšil tabák, kterým jsem podělil členy delegace.“[1]

Z čehož je zřejmé, že když do Zátoky astrolábu 19. prosince 1872 vplul ruský klipr Izumrud, jehož posádka přijela vyzvednout přírodovědcovy ostatky, našla živého Maklaje, který právě nepřekypoval nadšením pro návrat do vlasti. Nakonec s ohledem na své zdraví a potřebu publikovat výzkumy odplul, aby se znovu vrátil

Dlužno říct, že Vesmír nebyl sám, kdo informací o Maklajově smrti šlápl vedle. Převzal ji z dobového tisku,[2] kde také zřejmě vznikla i zkomolenina Maklajova jména.

Říká se, že ten, jehož úmrtí je ohlášeno ještě za jeho života, bude žít dlouho. Miklucho-Maklajovi je důkazem, že je to jen bezobsažné rčení. Zemřel 14. dubna 1888 ve věku pouhých 41 let.