Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/10

Téma měsíce:

Konzervace

Obálka čísla

Úmrtí učencovo

stalo se před 150 lety
 |  20. 7. 2022

1872: Ruský přírodozpytec Miklukha Maklan, který z nařízení ruské geografické společnosti pravě v Nové Guinei meškal, zem[řel]. tamtéž koncem m[inulého]. m[ěsíce].

(Vesmír 1, 262, 1872/25)

2022: Rád bych po 150 letech opravil tuto dvojnásobnou chybu, které se Vesmír dopustil. Ale popořádku.

Opravou první je jméno toho muže. Je jím Nikolaj Nikolajevič Miklucho-Maklaj - ruský etnograf, antropolog a cestovatel, kterého na Novou Guineu přivezla 19. září 1871 korveta Viťaz ruské Baltské flotily. V Zátoce astrolábu (angl. Astrolab Bay) si zbudoval chatrč, začal se seznamovat s domorodci a zkoumat jejich zvyky. V pondělí 13. srpna 1872, kdy si čtenáři Vesmíru četli zprávu o Maklajově skonu, si 25letý vědec zapsal do svého expedičního deníku:

„Zdržoval jsem se doma a psal antropologické poznámky, které chci poslat akademiku Baerovi. Zavítalo ke mně výjimečné množství lidí ze všech okolních vesnic; tentokrát to byli samí ‚tamo boro‘ (dospělí muži) a obrátili se na mne se zajímavou žádostí: chtěli, abych zůstal navždy mezi nimi, abych si vzal za manželky, kolik žen budu chtít, a přestal myslet na odjezd do Ruska nebo kamkoliv jinam. Mluvili o tom s takovou vážností a jeden po druhém opakoval totéž, že bylo zřejmé, že za mnou s tímto návrhem přišli po dlouhých poradách. Odpověděl jsem jim, že jestli odjedu (nebyl jsem si tím však sám docela jist), určitě se k nim vrátím a že ženy nepotřebuji, protože moc povídají a vůbec jsou příliš hlučné, což Maklaj nemá rád. Má slova je neuspokojila docela, ale v každém případě je potěšil tabák, kterým jsem podělil členy delegace.“[1]

Z čehož je zřejmé, že když do Zátoky astrolábu 19. prosince 1872 vplul ruský klipr Izumrud, jehož posádka přijela vyzvednout přírodovědcovy ostatky, našla živého Maklaje, který právě nepřekypoval nadšením pro návrat do vlasti. Nakonec s ohledem na své zdraví a potřebu publikovat výzkumy odplul, aby se znovu vrátil

Dlužno říct, že Vesmír nebyl sám, kdo informací o Maklajově smrti šlápl vedle. Převzal ji z dobového tisku,[2] kde také zřejmě vznikla i zkomolenina Maklajova jména.

Říká se, že ten, jehož úmrtí je ohlášeno ještě za jeho života, bude žít dlouho. Miklucho-Maklajovi je důkazem, že je to jen bezobsažné rčení. Zemřel 14. dubna 1888 ve věku pouhých 41 let.

 

[1] Citováno dle Vesmír 79, 650, 2000/11.

[2] Přinejmenším ji 6. (18. července) 1872 zveřejnily „Sankt-Petěrburskije Vědomosti“.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie vědy, Biografie
RUBRIKA: Vertikála

O autorovi

Marek Janáč

Marek Janáč (* 1971) je publicista, rozhlasový a televizní dokumentarista, autor dvou knih a osmi CD s populárně-vědeckou tematikou. Za svou tvorbu získal řadu ocenění na domácích i mezinárodních festivalech. Popularizaci vědy považuje za dílo na úrovni jazykového překladu básně. Jeho ideálem je – na rozdíl od bonmotu srovnávajícího dobrý překlad s ženou – překlad věrný i krásný zároveň.
Janáč Marek

Doporučujeme

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

Michal Anděl  |  30. 9. 2024
Vesmír přináší v tomto čísle minisérii článků, které se zabývají různými aspekty konzervování. Toto slovo má různé významy, které spojuje...
Životní příběh Nicolase Apperta

Životní příběh Nicolase Apperta uzamčeno

Aleš Rajchl  |  30. 9. 2024
Snaha prodloužit trvanlivost potravin a uchovat je pro období nedostatku je nepochybně stará jako lidstvo samo. Naši předci jistě brzy...
Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame

Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame uzamčeno

Anna Imbert Štulc  |  30. 9. 2024
Požár chrámu Matky Boží v Paříži (Cathédrale Notre‑Dame de Paris) v roce 2019 způsobil ikonické památce velké škody. V troskách po ničivé pohromě...