Ceny Neuron 2021: od červených krvinek k teorii grafů

Zatímco loni zasáhla i do udělování tradičních cen nadačního fondu Neuron pandemie covidu-19 a fond ocenil „jen“ dva vědce mimořádnými cenami za boj proti infekčním nemocem (Tomáše Cihláře a in memoriam Karla Rašku), letos se Neuron vrátil k plnému formátu cen a udělil jich hned jedenáct. Tři za celoživotní přínos vědě, sedm pro mladé vědce a letos nově i cenu za mimořádné propojení vědy a byznysu.

Slavnostní ceremoniál proběhl v úterý 28. září v panteonu Národního muzea na Václavském náměstí v Praze. Záznam slavnostního večera je ke zhlédnutí na stránkách www.nfneuron.cz.

A ve středu 29. září od 18.30 si nenechte ujít diskusi se všemi laureáty. Sledovat ji můžete živě na YouTube:

Cena Neuron za celoživotní přínos vědě

Josef Prchal

Celosvětově uznávaný hematolog českého původu kombinuje vědu s medicínskou praxí, díky níž přišel do kontaktu s pacienty s řadou vzácných chorob krve. Významně přispěl k objevu, že všechny krevní buňky mají společný původ – vznikají diferenciací hematopoetických kmenových buněk. Svým výzkumem pomohl odhalit genetickou a molekulární podstatu různých polycytemií (nadbytku červených krvinek) a adaptací na život ve vysokých nadmořských výškách (Tibet, Andy). Vystudoval medicínu na Univerzitě Karlově, ihned po dokončení studia emigroval v září 1968 do Kanady, nyní působí na Utažské univerzitě v Salt Lake City.

Rozhovor s Josefem Prchalem vyjde v listopadovém Vesmíru.

Václav Petříček

Expert na krystalografické počítačové modelování se ve Fyzikálním ústavu AV ČR zabývá vývojem programových systémů pro výpočty komplikovaných krystalových struktur. Je autorem programu JANA, komplexního nástroje umožňujícího zkoumat strukturní detaily. Využití nachází jak v základním výzkumu, tak při vývoji nových materiálů. Program je pravidelně aktualizován od roku 1984.

David Preiss

Matematik působící na anglické University of Warwick se zabývá geometrickou teorií míry. Ta je nezbytnou součástí moderní matematické analýzy, jejíž techniky a výsledky se používají zejména ve variačním počtu a přes něj mají vliv i na řešení parciálních diferenciálních rovnic, teorii pravděpodobnosti nebo na úlohy numerické matematiky.

Součástí ceny za celoživotní přínos je odměna ve výši 1 500 00 Kč.

Cena za mimořádné propojení vědy a byznysu

Vítězslav Bryja, Kamil Paruch a Radoslav Trautmann

Nově předávanou Cenu Neuron získávají dva vědci (molekulární biolog a organický chemik) z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně spolu s vedoucím týmu univerzitního Centra pro transfer technologií. Vědci se zabývají inhibitory kasein kinázy 1 s cílem vyvinout lék proti leukémii, trojice oceněných k tomuto účelu založila akademický spin-off CasInvent Pharma.

ČTĚTE TAKÉ:

Kamil Paruch, Lumír Krejčí: Vraťme vědu vědcům

Ceny Neuron pro mladé nadějné vědce

Prokop Hapala

(chemie)

Cenu získává za objasnění a teoretické propracování základních principů nové mikroskopické metody s ultravysokým rozlišením.

Absolvent VŠCHT pracuje ve Fyzikálním ústavu Akademie věd. Pomohl teoreticky objasnit základní principy ultravysokého rozlišení v mikroskopii atomárních sil a skenovací tunelovací mikroskopii. Podílel se také na vývoji metod pro automatickou rekonstrukci 3D molekulárních struktur z mikroskopických snímků pomocí neuronové sítě.

Martin Tancer

(computer science)

Cenu získává za přínos k řešení algoritmických a strukturálních problémů v topologii.

Na Matematicko-fyzikální fakultě UK se snaží nalézt efektivní algoritmy pro problémy související s transformací prostorových objektů. Takové problémy se objevují např. ve výpočetní geometrii, robotice nebo ve strukturní biologii. V posledních letech dosáhl hned několika fundamentálních výsledků týkajících se výpočetní složitosti problému vnořitelnosti dvou a třídimenzionálních objektů do třídimenzionálního prostoru.

Jitka Palich Fučíková

(medicína)

Cenu získává za výzkum v oblasti nádorové imunologie a imunoterapie nádorových onemocnění.

Během své kariéry pracovala ve vědeckých ústavech v Paříži a Melbourne, nyní působí na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a v biotechnologické společnosti SOTIO, kde se podílí také na vývoji a testování imunoterapeutické vakcíny proti rakovině prostaty, vaječníků a plic.

Lenka Zdeborová

(fyzika)

Cenu získává za komplexní řešení fyzikálních problémů pomocí algoritmů na bázi neuronových sítí.

Po studiích na Univerzitě Karlově a Université Paris-Sud pracovala jako výzkumnice ve francouzských vědeckých laboratořích a její práce vedla k vývoji a analýze řady algoritmických metod. Od roku 2020 je profesorkou fyziky a informatiky na EPFL v Lausanne. Zabývá se aplikacemi konceptů ze statistické fyziky na problémy strojového učení, zpracování signálů, inference a optimalizace. Ráda stírá hranice mezi teoretickou fyzikou, matematikou a informatikou.

Jan Hladký

(matematika)

Cenu získává za novátorské aplikace spojitých metod v teorii grafů.

Po doktorátech na University of Warwick a Univerzitě Karlově působil na University of Warwick, Technische Universität Dresden a v Matematickém ústavu Akademie věd. Nyní vede v rámci grantu EXPRO GA ČR skupinu na Ústavu informatiky Akademie věd. Používá metody spojité matematiky na řešení problémů diskrétních. Mezi jeho nejvýznamnější výsledky patří vyřešení aproximativní verze pakovací domněnky Ringela z roku 1963 a domněnky Loebla, Komlóse a Sósové z roku 1995.

Zuzana Musilová

(biologie)

Cenu získává za výzkum evolučních procesů ryb a zkoumání jejich adaptací z inovativních úhlů.

Na Přírodovědecké fakultě UK založila vlastní výzkumnou skupinu věnující se evoluci rybích smyslů. Odhalila, že rybí zrak lze modulovat změnami v DNA včetně množení genů. Spojuje v sobě hluboké vědecké zaujetí a zkušenosti z početných expedic i z výzkumných stáží po celém světě.

ČTĚTE TAKÉ:

Zuzana Musilová: Hlubokomořské pytlíky vody

Zuzana Musilová: Nebarevné vidění hlubokomořských ryb

Petr Sedláček

(společenské vědy)

Cenu získává za výzkum rolí firem a start-upů v makroekonomice.

Po studiích na VŠE, Universiteit van Amsterdam a pedagogické práci na Universität Bonn se stal řádným profesorem ekonomie na Oxfordu. Hlavním zájmem jeho výzkumu je makroekonomie, konkrétně role jednotlivých firem a start-upů v ekonomice. Je profesorem na Oxfordu, od letošního podzimu se přesouvá na univerzitu do Sydney.

Každá Cena Neuron pro mladé nadějné vědce je spojena s finanční odměnou 500 000 Kč.

O Cenách Neuron

Za dvanáct let nadační fond Neuron ocenil už 99 vědkyň a vědců, navíc financoval devět výzkumných expedic. Celkem na podporu a popularizaci české vědy věnoval už 110 000 000 Kč. Laureáty Cen Neuron vybírá Rada Neuronu, která je tvořena předsedou vědecké rady, garanty všech oborů vědecké domácí i mezinárodní rady, správní radou a Neuron Founders.