Mozek na steroidech

Žijeme v informační společnosti a chléb svůj vezdejší dobýváme v prostředí postindustriální ekonomiky. V důsledku toho dnes o uplatnění člověka rozhoduje spíše schopnost osvojit si a aplikovat nové poznatky, než síla svalů.

Ani vypracované bicepsy ani efektivně fungující mozek člověk nezíská jen v důsledku náhodné kombinace genů po předcích. Maximalizace kognitivních schopností obvykle vyžaduje pomalý, namáhavý a nákladný trénink. Bohužel, v rychle se měnícím světě pracně nabyté schopnosti rychle zastarávají a s věkem je proces jejich pozbývání mnohem rychlejší než proces nabývání. Učit se rychle a s výdajem co nejmenšího množství energie tedy představuje za daných okolností nespornou evoluční výhodu. I dnešní život mnozí chápou jako boj a mnoho činností, které denně provozujeme, má pro mnohé charakter závodu. A kde se závodí, tam se i dopuje. Vyhrát či dobře se umístit chce totiž i ten, komu nebylo v loterii genů dáno a ten, komu dáno bylo, zase nechce utrácet svůj čas a vydávat cennou energii zbytečně. Biochemické prostředky zlepšující výkon některé z kognitivních funkcí mozku (paměť, pozornost, rychlost zpracování informace, emocionální regulace, kreativita, motivace atp.) zvané nootropika jsou tak tématem častých debat mezi studenty a zaměstnanci v intelektuálně náročnějších oborech a také čile obchodovaným zbožím.

V USA přes třetinu studentů

Prevalence užívání nootropik mezi evropskými studenty se odhaduje mezi 1 až 16 procenty, v USA je to asi 35 procent. Šetření zjišťující spotřebu nootropik pro účely zlepšení kognitivních schopností zdravých jedinců jsou kusá a obtížně proveditelná. Mnoho farmakologicky aktivních látek s tímto účinkem je totiž primárně určeno pro léčbu neurologických onemocnění. Například stimulant methylfenidát, který zejména v USA patří k nejčastěji užívaným nootropikům, byl původně vyvinut pro léčbu ADHD (porucha pozornosti s hyperaktivitou) a narkolepsie (poruchy spánku).

Z internetových diskusí je však zřejmé, že nemalá část balení dané látky je spotřebována k jiným účelům, než k jakým ji předepsal lékař. V těchto diskusích jsou pak běžně zveřejňovány i návody, jak předstírat onemocnění, na něž se methylfenidát předepisuje. Světová produkce methylfenidátu stoupla z několika tun v roce 1992 na 72 tun v roce 2013, počet vydaných receptů v USA stoupl za dané období pětkrát a podobnou situaci lze pozorovat i v Kanadě a Austrálii.

Světová produkce methylfenidátu stoupá, v USA nootropika užívá asi 35 procent studentů.Volné dílo, CC0 1.0

Užívání nootropik pro podporu kognitivních schopností s sebou jasně přináší celou řadu zdravotních, etických i právních otázek, které nelze ignorovat. Jak probíhá laická internetová diskuse o těchto otázkách a co ji ovlivňuje, by mělo být obsahem následujících řádků.

„Vezmu si ten prášek, a jak mávnutím kouzelného proutku se můj mozek rozjede jako nakopnutý stroj. Bude to fungovat nějak takhle: Mám napsat práci z kognitivních neurověd? Má mít 30 stránek? Proč ne. Prostě ji napíšu. Pustím si muziku a pak to bude jako v těch filmových scénách, kde lidé sviští časem.“

Dychtivá očekávání – a rizika

Podle autorů dánské studie z roku 2019, která vyšla v časopise Performance Enhancement & Health, takhle nějak vypadá typický status studentů diskutujících na internetu téma nootropik. Je plný dychtivosti, vzrušení a pozitivního očekávání. Cílem zmíněné studie však bylo s využitím metod analýzy textu nalézt v daných diskusích naopak příspěvky o negativních zkušenostech a zdravotních rizicích užívání nootropik a popsat jejich charakteristické znaky.

Data byla sbírána na diskusním fóru věnovaném nootropikům v rámci platformy Reddit.com (26 410 statusů anonymních přispěvatelů). V textech internetových příspěvků bylo identifikováno několik nejčastěji se vyskytujících výrazů a k nim byly hledány nejfrekventovanější kolokace (od lat. collocare, spolu-umístit). Ve studovaných příspěvcích se nejčastěji vyskytovalo slovo cítit (se), a to v blízkosti slov účinek, unavený a úzkost. S výrazem spánek se pak nejčastěji pojily pojmy kvalita, cítit se a melatonin (hormon regulující biorytmy). Ve vzdálenosti do pěti slov před či za výrazem úzkost pak bylo možno nejčastěji nalézt pojmy deprese, nálada a cítit (se).

Velmi frekventovaný byl též společný výskyt slov mozek a mlha. Při bližší analýze textových úseků obsahujících poslední dva zmíněné výrazy autoři zjistili, že takto popsaný nejasný, nezaostřený a zmatený stav vědomí je pro mnoho diskutujících deklarovaným důvodem, proč užívají nootropika, často je však také pozorovaným nežádoucím důsledkem jejich užívání.

A podobné je to i s výrazy úzkost a deprese. Internetové příspěvky o nootropních látkách obsahující nejfrekventovanější výrazy jsou tedy velmi často věnovány právě problematice nežádoucích účinků. Dokonce i v postech těch, kteří věří, že našli tu pravou látku či kombinaci a dosáhli zlepšení kognitivních schopností, se vyskytují pochybnosti ohledně trvalosti a skutečné míry dosaženého výsledku. Příkladem může být následující povzdech:

„Nepředpokládal jsem zlepšení na úrovni filmu Všemocný (Limitless), ale nejsem si jistý, zda má cenu brát nootropika měsíce či roky, když je jejich jediným účinkem sotva znatelné zlepšení paměti, soustředění či nálady…“

Kromě nedostatečného účinku či nežádoucích vedlejších účinků se uživatelé nootropik často obávají i společenských důsledků svého jednání. Níže uvádím jeden ze statusů, jež byly citovány ve zmíněné studii:

„Mám strach, že to budou považovat za špatné, brát si drogu, abych získal výhodu, nebo že to nahlásí škole a bude to mít následky pro mé další studium.“

Palivo, či steroid?

Míra, s jakou jsou lidé u druhých ochotni akceptovat užívání nootropik, poměrně významně závisí na tom, jaké výrazy jsou použity k popisu jejich účinku. Autoři práce s názvem Postoje ke zvyšování kognitivního výkonu: Role metafor a kontextu z roku 2019 předložili respondentům internetového šetření následující text (6 verzí – účinek popsán jako palivo či steroidy, potenciální uživatelé pak jako sportovci, studenti či zaměstnanci):

„Prášky zlepšující kognitivní výkon jsou palivem/steroidy pro mozek. Lidé užívající tyto prášky mohou být schopni myslet rychleji a efektivněji. /Sportovci někdy užívají tyto prášky během tréninku a díky tomu si mohou účinněji osvojit nové dovednosti a pak podávat lepší výkon. /Studenti někdy užívají tyto prášky během studia a díky tomu se mohou účinněji naučit nové informace a pak podávat lepší výkon. /Zaměstnanci někdy berou tyto prášky během práce a díky tomu si mohou osvojit své úkoly efektivněji a podávat tak lepší výkon.

Patnáct vteřin po zobrazení jedné z verzí výše uvedeného textu byli respondenti vyzváni k odpovědi na následující dvě otázky. Myslíte si, že je v případě sportovce/studenta/zaměstnance v pořádku, pokud užívá takové prášky? a Užil byste takové prášky vy osobně?. Odpověď bylo možno poskytnout na sedmibodové škále od rozhodně ne (1) přes nejsem si jist (4) až po rozhodně ano (7). U ostatních (sportovec, student zaměstnanec) byli respondenti statisticky významně častěji ochotni považovat užívaní nootropik za dobré, pokud byla k popisu jejich účinku použita metafora s palivem, než se steroidy. Naopak v případě otázky, zda by respondenti osobně užili nootropika, výraz použitý k popisu účinku žádný vliv neměl. Respondenti statisticky významně pravděpodobněji tolerovali případné užití nootropik u zaměstnanců, než u studentů a sportovců.

Proč přirovnání nootropik k palivu zvyšuje jejich společenskou přijatelnost, zatímco přirovnání ke steroidům ji naopak snižuje? Podle autorů studie vede palivová metafora k představě maximalizace potenciálu případného uživatele, což je obecně považováno za žádoucí, naproti tomu steroidová metafora se spíše pojí s předpokladem minimalizace úsilí, což je vlastně švindl.

Druhým důvodem pak může být fakt, že palivo je obecně komponenta nezbytná pro fungování systému, zatímco steroidy vyvolávají představu dopingu s širokým spektrem negativních vedlejších účinků. Použití steroidové metafory tedy nutně obrací pozornost i na otázky případných zdravotních rizik nootropik. A jaké faktory mohly vést k větší toleranci vůči užití nootropik v zaměstnání než ve škole a při sportu? Autoři studie sází na společenský význam činnosti, kvůli které člověk své kognitivní schopnosti zvyšuje. Úspěch sportovce během závodu či studenta při testu je především jeho osobní záležitostí, takže pokud není jeho výkon autentický, jde o podvod, naopak z lepšího výkonu zaměstnance vzniká celospolečenský prospěch a ochotu strpět i možné negativní účinky nootropik pak lze považovat i za svého druhu oběť pro dobro společnosti.

Užívání nootropik je jednou z oblastí, které by se daly souhrnně popsat jako lidové samoléčitelství. Z diskutovaných studií jasně vyplývá, že velká část uživatelů nootropik bez lékařského vzdělání je si vědoma své omezené kapacity relevantně posoudit, jaké reálné přínosy a rizika má jejich počínání. To vede, podobně jako v jiných oblastech, k široce rozšířené představě, že přírodní produkty jsou v porovnání s těmi chemickými mnohem bezpečnější a jejich užívání je i díky tomu jaksi společensky přijatelnější. Trendy, které by se slovy švýcarského psychologa Michaela Siegrista daly popsat heslem Přírodní je fajn a syntetické fuj, tedy téměř jistě povedou k tomu, že v budoucnu nebudou pro zlepšení kognitivních schopností zneužívány léky na ADHD, ale nahradí je nějaká bio-nootropika.