i

Aktuální číslo:

2025/12

Téma měsíce:

Migrace

Obálka čísla

Talentová štafeta

 |  29. 5. 2018

Bylo září 2017 a já v roli porotce hleděl pod promítací plátno, na kterém mladí gymnazisté – finalisté prvního ročníku Talentové akademie – prezentovali výsledky svého krátkého bádání na půdě Fyzikálního ústavu AV. Ten pohled mne také vrátil ke vzpomínce na sebe ve stejném věku, před čtyřiceti lety – a k jedné tehdejší korespondenci.

Bylo mi 16 let a hltal jsem zprávy o vědeckém výzkumu. Do ruky mi padl časopis Vesmír s článkem Dočkáme se termojaderné energie? (Vesmír 57, 259-261, 1978/9). Redakce mi na mou žádost ochotně zaslala adresu autora, radiofyzika Čestmíra Jecha, a tak jsem napsal dopis. Mám ho schovaný a po pravdě, nevím, zda jsem na něj nějak pyšný: nejdříve napsat, co všechno se mi ve článku nelíbilo, a hned poté prohlásit, že hodlám problém termojaderné energie vyřešit a současně požádat o radu, jak na to. (text viz postranní blok) Odpověď se ve schránce objevila hned po týdnu; mnohem delší než můj list, psaná na stroji, s ručně opravenými překlepy.

Dr. Jech taktně přešel mou kritiku a věnoval se radám, o něž jsem žádal. Doporučoval, ať se neupínám na konkrétní specializaci, že je vhodné odložit ji až na později, na dobu doktorského studia (tehdy zvaného aspirantura)… Že důležitější než konkrétní obor, jsou lidé, s nimiž bych pracoval… Že prioritou je naučit se dobře jazyky, protože bez toho vědecky pracovat nejde a později se to špatně dohání. Jeho rady, když se ohlížím zpět, mi opravdu pomohly. Tím ale příběh nekončí.

O víc než 10 let později, už během aspirantury na Matematicko-fyzikální fakultě, jsem Čestmíra Jecha potkal osobně. Měl u nás přednášku a mně to nedalo a po jejím skončení jsem ho vyhledal s touhou zjistit, zda si ještě pamatuje na můj dopis. K mému překvapení nejenže si na mne pamatoval dobře, ale vyprávěl svůj vlastní příběh, v němž si on sám – o mnoho let dříve – přečetl článek ve Vesmíru a napsal dopis prof. Františku Běhounkovi, a také dostal odpověď.

Až budu v září sedět jako porotce a sledovat výsledky třídenní práce dvanácti finalistů této akce, kteří se díky ní dostanou do prostor laserových centrech ELI Beamlines a HiLASE Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, rád bych zase s radostí vzpomněl na Čestmíra Jecha. Stal jsem se totiž součástí jakési „talentové štafety“ a jsem připraven na chvíli, kdy i mně jednou přijde dopis...

Co je Talentová akademie

Talentová akademie je příležitost pro 12 vybraných středoškolských studentů vyzkoušet si, jak vypadá vědecká práce. Finalisté přijedou na tři dny do moderních laserových center ELI a HiLASE Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Jsou rozděleni do týmů, v nichž si rozdělí specializace a pod vedením instruktorů řeší speciální úkol. Na závěr výsledky svého zkoumání prezentují před ostatními týmy i kolegy z ostatních týmů. Hledá se optimální řešení problému, jako v reálné vědě.

V prvním ročníku v roce 2017 studenti dostali za úkol navrhnout, vyrobit a odzkoušet spektrálně neutrální filtr pro laserové paprsky o extrémně vysokém výkonu. Tak, jak je to ve skutečném výzkum, řešení nebylo známo předem. Studenti pracovali v týmech, navrhovali řešení, hledali inspiraci ve vědecké literatuře, pak vyráběli prototypy a ověřovali, zda navržené řešení vedlo k cíli.

Přihlásit se do aktuálního ročníku je možné prostřednictvím formuláře, který lze vyplnit nejpozději 17. června 2018.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost, Biografie, Historie

O autorovi

Antonín Fejfar

RNDr. Antonín Fejfar, CSc., (*1962) vystudoval fyzikální mikroelektroniku na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. Ve Fyzikálním ústavu AV ČR, v. v. i., je vedoucím oddělení tenkých vrstev a nanostruktur a pracuje v oboru mikroskopických metod studia křemíkových nanostruktur, určených především pro použití ve fotovoltaických článcích.
Fejfar Antonín

Doporučujeme

Migrace v pravěku střední Evropy

Migrace v pravěku střední Evropy

Martin Kuna, Jan Turek  |  1. 12. 2025
Moderní genetika dokládá pro oblast střední Evropy rozsáhlé a opakované pohyby a míšení populací v průběhu posledních osmi tisíc let. Jak tyto...
Podivná stopa na Marsu

Podivná stopa na Marsu uzamčeno

Vladimír Kopecký  |  1. 12. 2025
V červnu 2024 narazilo robotické vozítko NASA Perseverance (obr. 4) na podivný shluk kamenů. Stalo se tak v místě, kterým v dávné historii Marsu...
Jen počkej, leukemie!

Jen počkej, leukemie!

Marek Janáč  |  1. 12. 2025
Řidičů tramvaje nebo popelářů jsou plné mateřské školky. Čas tuhle ranou romantiku setře, díky čemuž občas patentový úřad zaznamená nový vynález...