i

Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Talentová štafeta

 |  29. 5. 2018

Bylo září 2017 a já v roli porotce hleděl pod promítací plátno, na kterém mladí gymnazisté – finalisté prvního ročníku Talentové akademie – prezentovali výsledky svého krátkého bádání na půdě Fyzikálního ústavu AV. Ten pohled mne také vrátil ke vzpomínce na sebe ve stejném věku, před čtyřiceti lety – a k jedné tehdejší korespondenci.

Bylo mi 16 let a hltal jsem zprávy o vědeckém výzkumu. Do ruky mi padl časopis Vesmír s článkem Dočkáme se termojaderné energie? (Vesmír 57, 259-261, 1978/9). Redakce mi na mou žádost ochotně zaslala adresu autora, radiofyzika Čestmíra Jecha, a tak jsem napsal dopis. Mám ho schovaný a po pravdě, nevím, zda jsem na něj nějak pyšný: nejdříve napsat, co všechno se mi ve článku nelíbilo, a hned poté prohlásit, že hodlám problém termojaderné energie vyřešit a současně požádat o radu, jak na to. (text viz postranní blok) Odpověď se ve schránce objevila hned po týdnu; mnohem delší než můj list, psaná na stroji, s ručně opravenými překlepy.

Dr. Jech taktně přešel mou kritiku a věnoval se radám, o něž jsem žádal. Doporučoval, ať se neupínám na konkrétní specializaci, že je vhodné odložit ji až na později, na dobu doktorského studia (tehdy zvaného aspirantura)… Že důležitější než konkrétní obor, jsou lidé, s nimiž bych pracoval… Že prioritou je naučit se dobře jazyky, protože bez toho vědecky pracovat nejde a později se to špatně dohání. Jeho rady, když se ohlížím zpět, mi opravdu pomohly. Tím ale příběh nekončí.

O víc než 10 let později, už během aspirantury na Matematicko-fyzikální fakultě, jsem Čestmíra Jecha potkal osobně. Měl u nás přednášku a mně to nedalo a po jejím skončení jsem ho vyhledal s touhou zjistit, zda si ještě pamatuje na můj dopis. K mému překvapení nejenže si na mne pamatoval dobře, ale vyprávěl svůj vlastní příběh, v němž si on sám – o mnoho let dříve – přečetl článek ve Vesmíru a napsal dopis prof. Františku Běhounkovi, a také dostal odpověď.

Až budu v září sedět jako porotce a sledovat výsledky třídenní práce dvanácti finalistů této akce, kteří se díky ní dostanou do prostor laserových centrech ELI Beamlines a HiLASE Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, rád bych zase s radostí vzpomněl na Čestmíra Jecha. Stal jsem se totiž součástí jakési „talentové štafety“ a jsem připraven na chvíli, kdy i mně jednou přijde dopis...

Co je Talentová akademie

Talentová akademie je příležitost pro 12 vybraných středoškolských studentů vyzkoušet si, jak vypadá vědecká práce. Finalisté přijedou na tři dny do moderních laserových center ELI a HiLASE Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Jsou rozděleni do týmů, v nichž si rozdělí specializace a pod vedením instruktorů řeší speciální úkol. Na závěr výsledky svého zkoumání prezentují před ostatními týmy i kolegy z ostatních týmů. Hledá se optimální řešení problému, jako v reálné vědě.

V prvním ročníku v roce 2017 studenti dostali za úkol navrhnout, vyrobit a odzkoušet spektrálně neutrální filtr pro laserové paprsky o extrémně vysokém výkonu. Tak, jak je to ve skutečném výzkum, řešení nebylo známo předem. Studenti pracovali v týmech, navrhovali řešení, hledali inspiraci ve vědecké literatuře, pak vyráběli prototypy a ověřovali, zda navržené řešení vedlo k cíli.

Přihlásit se do aktuálního ročníku je možné prostřednictvím formuláře, který lze vyplnit nejpozději 17. června 2018.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost, Biografie, Historie

O autorovi

Antonín Fejfar

RNDr. Antonín Fejfar, CSc., (*1962) vystudoval fyzikální mikroelektroniku na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. Ve Fyzikálním ústavu AV ČR, v. v. i., je vedoucím oddělení tenkých vrstev a nanostruktur a pracuje v oboru mikroskopických metod studia křemíkových nanostruktur, určených především pro použití ve fotovoltaických článcích.
Fejfar Antonín

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné