i

Aktuální číslo:

2019/12

Téma měsíce:

Odpady

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

 |  12. 5. 2018

Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšným vyhubením myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie v jižním Atlantiku se zprávou, která myši od protinožců strčila do kapsy.

Ostrov Jižní Georgie se nachází východně od Patagonie, zhruba 1500 km od Falkland. Patří, stejně jako zmíněné souostroví, Britské koruně, byť jej v roce 1982 na několik týdnů obsadila Argentina (v tzv. Válce o Falklandy). Podobné ostrovy tvoří 90 % druhového bohatství Spojeného království, Jižní Georgie je však významná celosvětově. Hnízdí zde desítky milionů mořských ptáků, například čtyři druhy tučňáků, albatrosi i dva endemité, linduška jižní (Anthus antarcticus) a poddruh ostralky žlutozobé (Anas georgica georgica). Úctyhodné množství hnízdících ptáků je přitom zhruba jen desetinou čísla, kterým se mohl ostrov pyšnit v minulosti, než na jeho souš poprvé vkročila lidská noha, a s ní i čtvernohá smrt – myši (Mus musculus) a potkani (Ratus norvegicus). Tony Martin, hlava projektu, dokonce tvrdí, že před příchodem člověka v 18. století byl ostrov možná nejdůležitějším ostrovem pro mořské ptáky vůbec. 

Zatímco ostrov Protinožců odpovídal rozlohou zhruba Říčanům (cca 22km2), na Jižní Georgii (na interaktivní mapě v porovnání s rozlohou Česka) by se vměstnal celý Karlovarský kraj, a ještě by zbylo na téměř celou Prahu (celkem 3756 km2).

 

Ostrov však není zajímavý jenom pro ptáky – rozmnožuje se zde více jak 90 % světové populace lachtanů jižních (Arctocephalus gazella) a zhruba polovina rypoušů sloních (Mirounga leonina). Zatímto ti jsou pro potkany nejspíše příliš tučným soustem, s ptáky je to jiná písnička. Pro všechny, kterým by mohlo být potkanů líto, právě oni jsou zodpovědní za obrovský pokles populace ptáků na ostrově – a to přímo, lovem – ptáky jedli zaživa (podobně jako nechvalně známé sýkory koňadry jim vyžírali mozek - viz Vesmír 93, 274, 2014/5). Cílem projektu je vrátit stav zpět před příchod člověka, protože právě i člověk vyklidil své pozice – největší populaci měl ostrov ve velrybářských dobách a dnes jsou zde již jen výzkumné stanice.

Ostrov je mnohonásobně větší než Ostrov protinožců, na druhou stranu má praktickou topografii, hory a ledovce je rozdělují na několik ploch, mezi kterými se potkani nedokáží šířit. Díky tomu bylo možné provést vyhubení v několika krocích, a to konkrétně v lichých letech – 2011, 2013 a 2015. Pomocí vrtulníku bylo na ostrov postupně svrženo více jak 300 tun rodenticidu[1] Brodifacoum, který byl použit právě i na Ostrově protinožců. Letos pak ostrovem prošli ochranáři se psy a po 2 měsících a více jak 2500 kilometrech mohli prohlásit, že je „čistý vzduch“, po myších a potkanech ani vidu, ani slechu, ani čichu. A tak mohou ptáci opět volně dýchat.

Oba úspěšně projekty vyhubení mají jedno společné – ukazují, že i malé území souše uprostřed oceánu může mít obrovský význam pro druhy, které jinak tráví většinu času v zajetí jiného živlu – ve vodě (tučňáci, lachtani a rypoši) nebo ve vzduchu (albatrosové). Ukazují i to, jak málo stačí, aby byli tyto oázy souše zdecimovány.

Náklady poslední fáze vyhubení potkanů na ostrově Jižní Georgie se vyšplhaly na cca 75 milionů korun. Celkově pak téměř desetiletý projekt vyšel na zhruba 300 milionů. Většinu z této částky zaplatili soukromí přispěvatelé prostřednictvím dvou neziskových organizací ve Skotsku a Spojených státech, něco přispěla i britská vláda.

 

[1] pesticidy určené k hubení hlodavců

 

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie, Ekologie a životní prostředí

O autorovi

Pavel Pipek

Mgr. Pavel Pipek, Ph.D., (*1984) pracuje v Botanickém ústavu Akademie věd a na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Vedle nářečí strnada obecného zkoumal v rámci své dizertace i historii strnadí invaze na Novém Zélandu.
Pipek Pavel

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu1 si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla.2 V...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné