Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola
i

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Myši za milion

 |  2. 5. 2018
 |  Vesmír 97, 264, 2018/5

Tým z novozélandské vládní organizace DOC (Department of Conservation), doplněný o tři psy speciálně vycvičené na hledání hlodavců, strávil letošní únor na ostrově Protinožců (Antipodes Island) pátráním po posledních přeživších myších. Ty byly cílem rozsáhlé operace z roku 2016 (Million dollar mouse), na které se finančně podílel právě zmíněný DOC, novozélandská pobočka Světového fondu na ochranu přírody (WWF New Zealand), nadace Morgan foundation, organizace Island Conservation a z celé čtvrtiny i soukromí novozélandští přispěvatelé. Cíl byl ambiciózní: zbavit ostrov nevítaných hlodavců jednou provždy.

Úspěšné vyhubení potkanů se v případě ostrova Protinožců uskutečnilo na území s rozloze zhruba 21 km2. To je pro představu plocha o málo větší, než zastavěná plocha města Říčany (červený obrazec). 

 

Ostrov Protinožců se nachází zhruba 760 kilometrů jihovýchodně od Nového Zélandu. Myši se na něj dostaly v 19. století na velrybářských lodích. Rychle se zabydlely a jejich populace se podle odhadů rozrostla až na 200 000 jedinců (pro představu, rozloha ostrova je zhruba 21 km2, vešel by se tedy do katastru města Říčan). Od svého příchodu myši zvládly vyhubit dva endemické druhy hmyzu a vytlačit dva druhy hnízdících mořských ptáků na sousední ostrovy, kam se za nimi hlodavci naštěstí nestačili dostat. Myši ohrožovaly i další druhy ptáků, a to zejména konkurencí o potravu, ale nejspíše i lovem mláďat.

Z letošní výpravy na ostrov Protinožců se ochranáři vrátili s dobrou zprávou: úplné vymýcení myší se podařilo. Populace hnízdících mořských ptáků, dva endemické druhy papoušků, příbuzní novozélandským kakarikiům (rod Cyanoramphus), i řada unikátních druhů hmyzu si tak mohou zhluboka vydechnout (je-li to v případě hmyzích vzdušnic vůbec možné).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Pavel Pipek

Mgr. Pavel Pipek, Ph.D., (*1984) pracuje v Botanickém ústavu Akademie věd a na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde se zabývá biologickými invazemi, bioakustikou a občanskou vědou. Jeho srdeční záležitostí jsou novozélandští opeřenci.
Pipek Pavel

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...