Nula mezi námi

Obyčejnost v sobě často skrývá netušená dramata. Právě proto, že je dokáže umně zakrýt. Je to i případ nuly, která je ve skutečnosti mnohem více než pouhé „nic“.

Bez nuly by nepracovaly počítače, kalkulačky, telefony, věda by přišla o mocný nástroj svého rozvoje, o nástroj prohlubování poznání. Nebylo tomu tak ale vždy. Nula mívala těžký život a lidé, kteří ji vynalezli, bránili a užívali, často naráželi i na život ohrožující překážky. Zpravidla při setkání s nulami v lidském těle.

Právě tyto nuly (myšleno hnidopišští ochránci stávajících pořádků) upálily za kacířství řadu z těch, kdo přicházeli s novým, neotřelým pohledem na přírodní děje kolem sebe. A tak k prosazení nuly v přírodních vědách, jakož i matematice, byla zprvu třeba odvaha a na svou dobu mimořádná genialita. Tak se v potu dějin rodilo Nejošemetnější z čísel.

Člověk se musel nulu učit přijímat, počítat s ní, myslet tak, aby dokázal využít výhod, které mu toto podivuhodné číslo nabízí. Že to nebylo lehké kdysi, je zřejmé, avšak ani některým našim současníkům není dáno brát nulu jako přirozenou součást svého mentálního světa. Jaký zázrak se v mysli člověka, který se s nulou potkal poprvé, odehrává, čtěte v povídce spisovatelky Daniely Fischerové Dítě v ohrožení aneb Dluh, kterou si můžete přečíst také v lednovém vydání tištěného Vesmíru.

Strach z magického účinku čísel provází lidstvo po tisíciletí. Zatímco dnes je pověstnou obava z číslice 13, pro kterou některé hotely nemají pokoje s takovým označením a ani mrakodrapy nestaví na odiv 13. patro, naši předkové mívali hrůzu z nuly. Co všechno jim to způsobilo, najdete přehledně sepsáno v textu Život bez nuly.

V naší civilizaci máme nulu často jako synonymum ke slovům nic či prázdno. Málokdo z nás je schopen si představit, jak prázdno je (z fyzikálního hlediska) v našem vlastním těle. Oč prázdněji musí být v mezihvězdném prostoru? A jak zkoumání prázdnoty souvisí se vznikem a zánikem vesmíru? Poslechněte si v pořadu Hledání vesmírného nic.

U našeho těla zůstaneme ještě v jednom příspěvku. Budeme zkoumat prázdnotu, stravující mysl mnoha našich současníků. Je to i váš případ? Dokážete být sami se sebou více než pět minut, aniž byste museli vyhledat jakoukoliv činnost, která by vám pomohla zahnat trýznivý pocit nudy a prázdnoty? Mohlo by vás zaujmout zamyšlení Smysl v kupce sena.

Každý z nás začíná od nuly, každý jedinec je potenciální nula. Teprve ve vztahu s druhým člověkem se stáváme jedničkami. Kdo má nárok na titul „nula“? Nad tím se zamýšlí psychiatr Radkin Honzák v příspěvku Kdy je z člověka „nula“? 

Jak prázdné je naprosté prázdno? Co se v něm děje? „Může nás  pobuřovat nekonečná energie tohoto prázdna, neboť v něm kmitá nekonečně mnoho částic. Energii nulových kmitů nemůžeme využít, neboť je to energie nejnižší možná. Kvantové vakuum má přesto zajímavé důsledky…“ Více se o neintuitivních vlastnostech vakua a o historii jeho poznávání dočtete v článku Petra Slavíčka Tak zvané nic – přitahováni prázdnem, který vyšlo v únorovém čísle časopisu Vesmír.

Nula může být symbolem zmizení, zneviditelnění se. Technologie, po kterých touží moderní armády a špionážní služby zaměstnávají i mnohé vědce v různých částech světa. U nás před pěti lety zaujala studie dokazující, že dokonalý plášť neviditelnosti je v zásadě realizovatelná věc. Jde jen o to, kdy a za kolik. Více v článku Vytoužená neviditelnost.

Nula už je vlastně první uživatelkou pláště neviditelnosti, neboť v naší kultuře zdomácněla natolik, že ji takřka nevnímáme. Doufáme, že s ní příjemně prožijete počátek roku a naladíte se na další témata, která pro Vás letos Vesmír chystá. Příjemné čtení.