Všichni se ptají, komu to hrají

Na světě neexistuje lidská populace, která by se obešla bez hudby. Už tento jediný fakt naznačuje, jak významnou částí nás samých jsou tóny skládané do melodií. K tomu, abychom hudbu vnímali, anebo dokonce provozovali, nemusíme znát příčinu. Pokud ale ke kořenům doputujeme, zjistíme cosi o podstatě lidství.

Vždyť hudba, jak ji chápeme, je – podobně jako výtvarný a literární projev – fenoménem výlučně lidským. Archeologické nálezy ukazují, že ji naši předkové provozovali nejméně před 37 tisíci lety, kdy vznikly nejstarší dnes známé hudební nástroje – flétny z ptačích kostí a mamutoviny.

Navzdory tomuto dlouhému období hudební historie lidstva dodnes přesně nevíme, proč a jak hudba vznikla. Netušíme, jestli všichni lidé vnímají hudbu stejně. Nemáme zmapováno, jak přesně hudba na lidské tělo působí. Jsme daleko od zjištění, jestli to, jaká hudba se nám líbí, souvisí s  osobnostním typem člověka, který ji poslouchá.

Je to paradoxní, protože hudba nás dnes obklopuje takřka všude. Míst, kde by neexistovala, je málo. Evropská hudba dokonce v roli jakéhosi globálního vetřelce proniká do míst, kde se hudební historie odvíjela jiným tempem, a maže tamní tradici. Jednou na světě nebude existovat člověk, který by tímto vlivem nebyl zasažen. Jednou bude těžké dělat srovnávací výzkumy, které nám řeknou, jak vypadá univerzální hudební struktura, přirozená všem lidem. Než se tak stane, rozhodli jsme se zmapovat část poznání tohoto fenoménu současnými poznatky.

V dnešních vědeckých pojednáních byste nemohli najít formulaci: „Země zpívá Mi, Fa, Mi.“ Tímto hudebním jazykem popisoval na prahu novověku Johannes Kepler jeden ze svých významných objevů. A hudba hrála v tom objevu hlavní roli, zjistíte v Pouti za harmonií světa.

Co se děje v mozku, když slyšíme hudbu? Podívejte se na zajímavé video a čtěte o lidech, kteří hudbu vášnivě zbožňují, čehož příčinou může být v některých případech i genetická vada nebo demence. Zjistíte, že my, lidé, máme raději zpívanou než orchestrální hudbu. Že věda zatím neví, proč to tak je, nastíníme v Postupně odhalovaných tajemstvích hudby.

Hudba nás může i ovlivňovat v rozhodnutích o tom, jak naložíme se svými penězi. Zajímavé studie, sledující chování nás, zákazníků v obchodech, zmiňuje text Nekup to, když tak pěkně hrají.

Fascinující svět souvislostí hudby s naším světem představíme také ve zvukovém rozhovoru s prof. Cyrilem Höschlem O lidech, hudbě a drbech. Dozvíte se, jak hudba velmi úzce souvisí se vztahy. Svým způsobem je na základě dostupných zjištění pochopitelné, proč se hudba v určité etapě vývoje lidstva musela vyvinout. Vysvětlíme, proč by bez ní lidstvo nemohlo vytvořit civilizace.

Hudba jako lék. Již dávno si lidé všimli účinků hudby při navazování komunikace s těmi, kteří se jinak před vnějším světem uzavírají. Úspěchy zaznamenává muzikoterapie zejména u autistických osob. Přesto existují kritické hlasy, které některé teze muzikoterapie zpochybňují. Střízlivý pohled na metodu najdete v textu Muzikoterapie – ani všelék, ale ani šarlatánství.

S vývojem medicínských metod jednou může přijít okamžik, kdy nebude muzikoterapie potřebná, neboť se rozvinou pokročilé neurologické operační techniky, s jejichž využitím získají operovaní pacienti dnes netušené možnosti. Jaké mohou být důsledky pokroku pro pacienta, zobrazuje povídka Etuda pro výjimečnou mysl.

Příjemný čas strávený v hudebním Vesmíru vám přeje redakce