Watson James D.

James Dewey Watson (*6. 4. 1928 v Chicagu) sehrál klíčovou roli při objevu struktury DNA (1951–1953). Roku 1962 spolu s Francisem Crickem a Mauricem Wilkinsem získal Nobelovou cenou za fyziologii a medicínu. V letech 1953–1976 působil na Kalifornské technice a na Harvardově univerzitě. Napomáhal při rozluštění čtyřpísmenného genetického kódu a při objevu úlohy mRNA, která přenáší genetickou informaci z buněčného jádra do cytoplazmy, kde je dále překládána do jazyka proteinů. V roce 1965 publikoval učebnici Molekulární biologie genu, která se stala nejužívanějším moderním biologickým textem. O tři roky později vychází i jeho osobní výpověď o úloze, kterou on i jeho spolupracovníci sehráli při odhalování struktury DNA (The Double Helix, česky Tajemství DNA, 1995).