Střevní červi jako lék?

Slovo parazit v nás obvykle nevyvolává příjemné představy. Představujeme si něco, co nám škodí, připravuje nás o živiny nebo způsobuje nemoci. Dovedete si ale představit, že by se cizopasníci používali jako lék? Někteří střevní paraziti totiž mohou tlumit zánět v lidském těle.

Ještě před několika desítkami let byli střevní červi2 běžnou součástí lidského života. Teprve moderní hygiena, zdravotní péče a změny v životním stylu způsobily, že v průmyslově vyspělých zemích téměř vymizeli. Současně ale začal prudce narůstat výskyt autoimunitních a chronických zánětlivých onemocnění střev. Právě to vedlo k otázce, zda některé druhy parazitů nemohou hrát v regulaci lidské imunity překvapivě důležitou roli.

Tasemnice Hymenolepis diminuta z potkana, snímek ze skenovacího elektronového mikroskopu

Snímky Roman Kuchta

Na této myšlence stojí výzkum nazývaný helmintoterapie – využití vybraných střevních červů k potlačení nadměrných imunitních reakcí. Výsledky helmintoterapie jsou ale zatím nekonzistentní – někdy červi zánět tlumí, jindy ne. Důležitou roli hrají zřejmě faktory, které ovlivňují činnost červů ve střevě. Nedávná studie v Nature Communications prokázala, že klíčovou roli hraje složení stravy, především množství vlákniny.

Jako model posloužila tasemnice krysí (Hymenolepis diminuta; obr.), která člověku neškodí, ale naopak dlouhodobě slouží k studiu vztahů mezi parazity, střevním mikrobiomem a imunitním systémem.

„Je-li ve stravě velký podíl strukturální vlákniny, tasemnice je nejen ve výborné kondici, ale je schopna vyvolávat i protizánětlivou reakci v organismu hostitele. Když vláknina chybí, tasemnice přechází do úsporného režimu připomínajícího hibernaci u savců a její protizánětlivý účinek mizí,“ říká Kateřina Jirků z Parazitologického ústavu BC AV ČR. Při dietě chudé na vlákninu zůstávají tasemnice několikanásobně menší, nedosahují pohlavní zralosti a neprodukují vajíčka. Genetické analýzy prokázaly, že se u nich rozsáhle mění aktivita genů spojených s vývojem, metabolismem a reprodukcí.

Význam práce přesahuje samotný výzkum střevních červů. Znovu ukazuje, jak zásadní je složení stravy pro fungování střevního ekosystému. Zdravotnické organizace doporučují dospělým přijímat přibližně 25 až 30 gramů vlákniny denně, skutečná spotřeba v západních zemích je však často ještě nižší. Pro srovnání – u některých tradičních populací se denní příjem vlákniny odhaduje až na 80–120 gramů.

Strava bohatá na vlákninu podporuje „dobré“ bakterie, naopak nedostatek vlákniny ochuzuje střevní mikrobiom, který má podle řady studií vliv nejen na zdraví trávicího traktu, ale i na fungování imunitního systému, mozku i psychiky. Nerovnováha střevních mikroorganismů je dnes spojována například se zvýšeným rizikem alergií, depresí, úzkostí či neurodegenerativních onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby.

Výsledky výzkumu ukazují, že účinek střevních parazitů nelze chápat izolovaně, ale jako součást složité sítě vztahů mezi hostitelem, jeho mikrobiomem a stravou. Právě pochopení těchto vazeb může otevřít nové možnosti léčby zánětlivých onemocnění.

Jirků M. et al.: Nat. Commun., 2026, DOI: 10.1038/s41467-026-69475-0