Aktuální číslo:

2026/9

Téma měsíce:

Evropské hodnoty

Obálka čísla

Nádrže pod tlakem klimatických změn

 |  31. 8. 2026
 |  Vesmír 105, 497, 2026/9
komerční prezentace

Vodní nádrže nejsou jen zásobárnami vody, ale složitými ekosystémy citlivě reagujícími na počasí, hospodaření v krajině i dlouhodobé oteplování. Hydrobiologové Biologického centra AV ČR proto sledují, jak se v nich mění teplota, potravní vztahy i produkce skleníkových plynů. Analýza denních měření z 35 českých přehrad ukázala, že se jejich povrchová voda v letech 1991–2021 oteplovala v průměru o 0,59 °C za desetiletí [1]. Za celé období tak teplota vzrostla téměř o dva stupně. Oteplování nebylo během roku rovnoměrné: nejrychlejší bylo v dubnu, zatímco v květnu byly změny překvapivě malé. V některých nádržích se zároveň zvyšovalo i kolísání teploty mezi jednotlivými dny.

Dlouhodobé změny lze zpětně vyčíst také z rybích otolitů a šupin, které uchovávají izotopový záznam prostředí a potravy. Analýza otolitů okounů z Římovské nádrže ukázala, že s rostoucí teplotou a suššími podmínkami se postavení okounů v potravní síti posouvalo výše, pravděpodobně i kvůli dřívějšímu přechodu mladých jedinců k lovu ryb [2]. Čtyřicetiletá řada archivovaných rybích šupin současně zachytila výrazné změny uhlíkového cyklu nádrže spojené s proměnami přísunu fosforu, produkce fytoplanktonu a množství organické hmoty přitékající z povodí. Tyto biologické archivy tak ukazují, jak klimatické změny i lidské hospodaření postupně ovlivňují fungování celého ekosystému [3].

Dalším výzkumným tématem je metan, který patří mezi významné skleníkové plyny. Víceletý výzkum římovské nádrže ukázal, že se nehromadí pouze v hluboké vodě u dna. Vysoké koncentrace se objevovaly také v přítokové části nádrže ve středních hloubkách i u hladiny. Právě zde vznikala místa se zvýšeným potenciálem úniku metanu do atmosféry [4].

Výsledky společně ukazují, že změna klimatu působí na nádrže mnoha různými a vzájemně propojenými způsoby. Oteplování mění fyzikální podmínky, sucho a nepravidelné srážky ovlivňují přísun živin, proměňují se potravní sítě i procesy spojené s uvolňováním skleníkových plynů. Dlouhodobá měření jsou proto zásadní pro pochopení současných změn i předvídání dalšího vývoje.

[1] Znachor P. et al.: Environmental Science and Ecotechnology, 2025, DOI: 10.1016/j.ese.2025.100631.

[2] Frouzová J. et al.: J. Environmental Management, 2026, DOI: 10.1016/j.jenvman.2026.128926.

[3] Vašek M. et al.: Sci. Total Environment, 2023, DOI: 10.1016/j.scitotenv.2022.161198.

[4] Matoušů A. et al.: Water Research, 2026, DOI: 10.1016/j.watres.2026.126204.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Hydrobiologie, Biologie

O autorovi

Daniela Procházková

 

Doporučujeme

Ústavní hodnoty v poválečné Evropě

Ústavní hodnoty v poválečné Evropě uzamčeno

Jiří Přibáň  |  31. 8. 2026
Zdánlivá hodnotová neutralita a formální legalita může ve skutečnosti prosazovat i nejobludnější ideologické představy a nejzvrácenější politické...
Optimalizace v prášku

Optimalizace v prášku uzamčeno

Adam Obr  |  31. 8. 2026
Tomu pokušení rozumím. Taky mám rád elegantní zkratky. Problém je, že při současném množství informací, které má průměrný člověk na dosah ruky, je...
Komunikace v digitální pasti

Komunikace v digitální pasti

Jitka Lindová, Věra Piller  |  31. 8. 2026
Během jediné generace se online komunikace stala jednou z hlavních forem každodenního sociálního kontaktu, včetně komunikace dětí a dospívajících....