20 let Biologického centra AV ČR

Biologické centrum AV ČR je se svými pěti výzkumnými ústavy a více než osmi sty zaměstnanci jednou z největších vědeckých institucí ekologicky zaměřeného výzkumu v Evropě. Rozvíjí trendy evoluční biologie a ekologie, které reagují na problémy globálního významu a udržitelnosti života na Zemi. Sídlí v Českých Budějovicích a v letošním roce si připomíná 20 let od svého založení.

Historie jednotlivých pracovišť Biologického centra AV ČR se však začala odvíjet mnohem dříve. Počátky výzkumných ústavů Biologického centra, k nimž dnes patří Entomologický ústav, Hydrobiologický ústav, Parazitologický ústav, Ústav molekulární biologie rostlin a Ústav půdní biologie a biogeochemie, sahají až do poloviny 20. století. Do Českých Budějovic se začaly přesídlovat v osmdesátých letech.

V polovině sedmdesátých let padlo v tehdejším Československu politické rozhodnutí přesunout část vědeckých pracovišť mimo Prahu. Pro České Budějovice hrála řada praktických důvodů. V jižních Čechách už tehdy fungovala řada sezónních výzkumných stanic a specializovaných pracovišť, region měl silné zázemí v zemědělství i potravinářství, a především nabízel mimořádně vhodnou krajinu pro ekologický a biologický výzkum – od rybničních systémů přes mokřady až po zemědělsky využívanou krajinu.

Hlavní areál Biologického centra na Branišovské ulici v Českých Budějovicích

Snímek Vladimír Šustr

Tím pravým důvodem komunistické vlády bývalého Československa na sklonku sedmdesátých let minulého století však byla decentralizace akademického prostředí a snaha oslabit koncentraci intelektuální komunity, zejména vědeckého a vysokoškolského mládí, v hlavním městě. „V nejvyšších patrech komunistické moci se tak zrodil koncept regionálních vědeckých center. Postupně měla být vymístěna z Prahy do regionů řada vědeckých pracovišť Československé akademie věd. První volba padla na České Budějovice. Koncept regionálních center měl ale i racionální důvod: zájem vybudovat nové výzkumné infrastruktury schopné konkurovat podobným centrům na Západě. Poslední komunistický předseda Akademie věd a mezinárodně respektovaný virolog Josef Říman se zhlédl v takových moderních centrech převážně na univerzitách ve Skandinávii a v západní Evropě,“ vzpomíná ředitel Biologického centra AV ČR Libor Grubhoffer.

Projektování Jihočeského biologického centra Československé akademie věd začalo v roce 1976. O čtyři roky později, v roce 1980, byl položen základní kámen areálu v Českých Budějovicích na Branišovské ulici.

Stěhování vědy a generace mladých výzkumníků

V následujících letech se do Českých Budějovic začaly postupně přesouvat eko-biologické ústavy Akademie věd. Do regionu přicházeli především mladí vědci a aspiranti z Prahy i Brna, pro které nové pracoviště znamenalo nejen odbornou příležitost, ale často i zásadní životní změnu, včetně zajištěného bydlení v rozvíjejícím se městě.

Vědecké týmy se v novém prostředí rychle etablovaly a přirozeně navázaly spolupráci s tehdejší Agronomickou fakultou v Českých Budějovicích. Kontakty mezi akademickým výzkumem a vysokoškolským prostředím se postupně prohlubovaly a vytvářely základ budoucího univerzitního zázemí pro biologické obory v regionu.

Tato vazba se ukázala jako klíčová zejména po roce 1989. Právě vědci z budějovických ústavů a dvou třeboňských poboček pražských ústavů Akademie věd stáli u zrodu Biologické fakulty Jihočeské univerzity (dnes Přírodovědecké fakulty). Akademičtí pracovníci začali aktivně vyučovat, podíleli se na rozvoji profilu univerzity a tvorbě studijních programů a propojili tak výzkum s výukou způsobem, který v tehdejším českém prostředí nebyl samozřejmostí.

Tím se postupně vytvořil model, který je pro České Budějovice charakteristický dodnes: úzké propojení univerzitního prostředí a Akademie věd v rámci jednoho vědeckého kampusu. V rámci společné Školy doktorských studií zajišťují vědci z Biologického centra vědeckou výchovu více než 130 doktorandů Přírodovědecké fakulty.

Proměna v Biologické centrum

Zásadní institucionální změna přišla v roce 2006, kdy se všech pět samostatných budějovických ústavů Akademie věd sloučilo do jednoho celku s názvem Biologické centrum AV ČR, které od 1. 1. 2007 získalo právní subjektivitu jako veřejná výzkumná instituce.

Na začátku šlo přibližně o 320 zaměstnanců. Dnes jich je více než 800, což řadí Biologické centrum mezi největší pracoviště Akademie věd v České republice. Důležitější než samotný růst je však kontinuita: jednotlivé ústavy si zachovaly svou odbornou identitu, zároveň však sdílejí infrastrukturu, servisní zázemí i strategické směřování.

Dnešní Biologické centrum je rozsáhlým vědeckým organismem, rozprostřeným do dvou areálů v Českých Budějovicích, které dohromady zahrnují deset budov. V nich vedle sebe fungují laboratoře, specializovaná technická pracoviště i administrativní a servisní infrastruktura.

Výzkum BC je z velké části financován z grantových prostředků. Zhruba dvě třetiny rozpočtu pocházejí z českých, evropských i mezinárodních soutěží, což klade důraz na vysokou míru mezinárodní konkurenceschopnosti i schopnost rychle reagovat na nové vědecké výzvy. Tento model financování se odráží i v rozsahu činnosti – ročně se v Biologickém centru řeší více než 240 výzkumných projektů.

Původní areál v ulici Na Sádkách, kde dnes sídlí dva ústavy Biologického centra.

Snímek Petr Znachor

Výsledky této práce jsou patrné i v publikačním výkonu. Každý rok vzniká více než 670 vědeckých publikací, z nichž přes 530 vychází v odborných časopisech s impaktním faktorem. Za těmito čísly stojí široké spektrum témat od evoluční biologie přes parazitologii, entomologii, molekulární biologii rostlin až po ekologii sladkovodních i půdních ekosystémů. Právě tato tematická rozmanitost je jedním z charakteristických rysů Biologického centra. Jednotlivá výzkumná témata se pohybují v různých měřítkách biologické organizace – od molekul a buněk až po celé ekosystémy – a právě jejich souběžná existence vytváří prostředí, kde se mohou přirozeně potkávat různé přístupy k porozumění živé přírodě.

Špičkové výzkumné infrastruktury

Pět ústavů propojuje nejen společný kampus, ale také špičkové výzkumné infrastruktury, které využívají vědecké týmy napříč obory i externí uživatelé z České republiky a zahraničí.

Jedním z klíčových pracovišť je laboratoř elektronové mikroskopie, která patří mezi přední centra svého oboru v České republice. V rámci výzkumných infrastruktur Czech- -BioImaging a Euro-BioImaging poskytuje přístup k nejmodernějším metodám zobrazování nejen vědcům z Biologického centra, ale i výzkumným týmům z dalších institucí. Laboratoř se zároveň podílí na vývoji nových metod přípravy biologických vzorků ve spolupráci s výrobci elektronových mikroskopů, čímž přispívá k dalšímu rozvoji elektronové mikroskopie. Pro mladé vědce z celého světa také pravidelně pořádá praktický kurz elektronové mikroskopie, podporovaný Evropskou molekulárněbiologickou organizací (EMBO).

Hluboko do struktury buněk a tkání umožňuje nahlížet i laboratoř pokročilé světelné mikroskopie, která poskytuje výzkumným týmům kompletní zázemí pro přípravu biologických vzorků, jejich zobrazování i následnou analýzu dat. Moderní světelné, fluorescenční a konfokální mikroskopy umožňují zachytit biologické procesy s vysokým prostorovým i časovým rozlišením. Sledují se zde např. vývoj embryí u modelových organismů, funkce endokrinní soustavy komárů přenášejících závažná onemocnění, stavba hedvábných žláz hmyzu nebo šíření virů v rostlinách.

Na analýzu metabolismu v nejrůznějších biologických systémech se zaměřuje centrální pracoviště hmotnostní spektrometrie. Pomocí moderních metod metabolomiky, lipidomiky a dalších přístupů založených na hmotnostní spektrometrii dokáže sledovat tisíce molekul současně a odhalovat biochemické procesy, které stojí za fungováním buněk, organismů i za jejich reakcemi na měnící se prostředí.

Výsledky této práce se odrážejí i v mezinárodním postavení instituce. Více než dvacet vědců z Biologického centra figuruje v žebříčku TOP 2 % nejcitovanějších vědců světa, který každoročně zveřejňuje Elsevier na základě analýzy Stanfordovy univerzity. Odborníci z Biologického centra získávají prestižní česká i zahraniční ocenění, jsou členy elitních vědeckých společností, jako jsou Academia Europaea, Národní akademie věd USA nebo Evropská organizace pro molekulární biologii (EMBO), a pravidelně jsou úspěšní v soutěžích o prestižní evropské granty. Řada jihočeských vědců spolupracuje s renomovanými badateli včetně nositelů Nobelovy ceny, mezi nimiž byl např. virolog Charles W. Rice nebo chemik Sir John E. Walker. Vysokou úroveň instituce potvrzuje také ocenění HR Excellence in Research Award, které Evropská komise uděluje organizacím splňujícím nejvyšší standardy péče o výzkumné pracovníky, transparentního řízení a rozvoje výzkumného prostředí.

Odpověď na aktuální společenské výzvy

Výsledky a expertízy Biologického centra mají výrazný společenský dopad. Vedle základního výzkumu se vědci aktivně podílejí na řešení aktuálních výzev v oblasti veřejného zdraví, ochrany přírody, zemědělství i vzdělávání. Během pandemie covidu-19 laboratoře Biologického centra okamžitě zapojily své kapacity do PCR diagnostiky vzorků z nemocnic, následně se podílely na vývoji nových diagnostických metod, výzkumu neutralizačních protilátek i preklinickém testování nové generace léčebných protilátek proti viru SARS-CoV-2.

Pracovníci Biologického centra se poslední dekádu také významně podílejí na jednom z nejsledovanějších ekologických počinů v České republice, a to návratu velkých kopytníků do české krajiny. Po vzoru pastevní rezervace v Milovicích, kde se znovu po staletích pasou všechny tři druhy velkých kopytníků Evropy (divocí koně, zubři a zpětně šlechtění pratuři), vzniklo v Česku dalších zhruba dvacet lokalit využívajících pro péči o krajinu stejný přírodě blízký koncept. Díky úzké spolupráci se státní správou, samosprávami, zdravotnickými zařízeními, nevládními organizacemi i průmyslovými partnery přispívá Biologické centrum k ochraně přírodních hodnot a biodiverzity, rozvoji udržitelného hospodaření, inovacím i lepší připravenosti společnosti na budoucí výzvy, jakou je např. klimatická změna.

Biologické centrum také každoročně pořádá řadu popularizačních akcí, vzdělávacích programů a projektů občanské vědy. Mezi nimi jsou například projekty na záchranu karase obecného, sledování výskytu klíšťat nebo mapování mravenišť v České republice.