i

Aktuální číslo:

2026/7

Téma měsíce:

Mapy

Obálka čísla

Medúza od ostrova smrti

 |  7. 7. 2026
 |  Vesmír 105, 374, 2026/7

V tropických mořích jihovýchodní Asie se odehrává biologický závod, v němž nejde o rychlost ani velikost, ale o chemii. Jedním z překvapivých výsledků tohoto soupeření jsou čtyřhranky (Cubozoa), skupina žahavců, jejichž toxiny patří mezi nejsilnější známé přírodní jedy.

Letos k nim přibyl nový druh, Chironex blakangmati, žijící ve vodách u singapurského ostrova Sentosa [1]. Jméno nového druhu odkazuje k původnímu malajskému názvu ostrova, Pulau Blakang Mati, tedy „ostrov, za nímž číhá smrt“. Vzhledem k biologii tohoto živočicha jde o výstižné pojmenování. Patří k „mořským vosám“, nejnebezpečnějším medúzám světa. Bodnutí může během několika minut vyvolat prudkou bolest, srdeční arytmie, zástavu dechu a v krajních případech i smrt. Toxiny čtyřhranek působí na buněčné membrány. Vytvářejí v nich póry, jimiž nekontrolovatelně proudí ionty. Narušení iontové rovnováhy vede k masivní depolarizaci („vybití“) a rychlé buněčné smrti.

Nyní vidíte 27 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Toxikologie, Zoologie

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941), emeritní pracovník Akademie věd ČR a emeritní člen České lékařské společnosti JEP, člen Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze a farmakologii na Kazaňské lékařské univerzitě, kde byl léta profesorem. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakultě UK studoval mozkové synapse, neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích a vznik mozkové šířící se deprese (klasická citační práce ISI USA). Je nositelem čestné medaile J. E. Purkyně, medaile Senátu ČR, ceny Josefa Hlávky a rektora Karlovy univerzity.
Vyskočil František

Doporučujeme

Když bahno teče jako ledovec

Když bahno teče jako ledovec

Petr Brož  |  7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů

Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů uzamčeno

Jitka Močičková  |  7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví

Když mapa mluví uzamčeno

Jan D. Bláha  |  7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...