i

Aktuální číslo:

2026/11

Téma měsíce:

Černá a bílá

Obálka čísla

Medúza od ostrova smrti

 |  7. 7. 2026
 |  Vesmír 105, 374, 2026/7

V tropických mořích jihovýchodní Asie se odehrává biologický závod, v němž nejde o rychlost ani velikost, ale o chemii. Jedním z překvapivých výsledků tohoto soupeření jsou čtyřhranky (Cubozoa), skupina žahavců, jejichž toxiny patří mezi nejsilnější známé přírodní jedy.

Letos k nim přibyl nový druh, Chironex blakangmati, žijící ve vodách u singapurského ostrova Sentosa [1]. Jméno nového druhu odkazuje k původnímu malajskému názvu ostrova, Pulau Blakang Mati, tedy „ostrov, za nímž číhá smrt“. Vzhledem k biologii tohoto živočicha jde o výstižné pojmenování. Patří k „mořským vosám“, nejnebezpečnějším medúzám světa. Bodnutí může během několika minut vyvolat prudkou bolest, srdeční arytmie, zástavu dechu a v krajních případech i smrt. Toxiny čtyřhranek působí na buněčné membrány. Vytvářejí v nich póry, jimiž nekontrolovatelně proudí ionty. Narušení iontové rovnováhy vede k masivní depolarizaci („vybití“) a rychlé buněčné smrti.

Nyní vidíte 27 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Toxikologie, Zoologie

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941), emeritní pracovník Akademie věd ČR a emeritní člen České lékařské společnosti JEP, člen Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze a farmakologii na Kazaňské lékařské univerzitě, kde byl léta profesorem. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakultě UK studoval mozkové synapse, neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích a vznik mozkové šířící se deprese (klasická citační práce ISI USA). Je nositelem čestné medaile J. E. Purkyně, medaile Senátu ČR, ceny Josefa Hlávky a rektora Karlovy univerzity.
Vyskočil František

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...