Trestní rejstřík pro vědce?

Bývalý manažer amerických Národních institutů zdraví (NIH) Michael Lauer spolu s právníkem Markem Barnesem navrhují v textu zveřejněném v časopise Science vytvoření databáze, kam by se ukládaly informace o vědcích, kteří se dopustili vážného pochybení, např vědeckého podvodu nebo obtěžování. Poukazují na fakt, že řada vědců s vážným „škraloupem“ nemá problém najít práci, protože se noví zaměstnavatelé o jejich průšvihu z minulého působiště nedozvědí. V řadě případů se instituce rozejde s problémovým zaměstnancem v tichosti, protože nemá zájem problematickou záležitost rozmazávat.

Lauer a Barnes navrhují, aby vědecké instituce byly povinny zanést do databáze každý uzavřený případ, v němž bylo vědci prokázáno vážné pochybení. Zároveň by byly univerzity a další výzkumná pracoviště povinny prověřit v této databázi bezúhonnost vědců, kteří se u nich ucházejí o místo. Přijati by mohli být jen ti s „čistým rejstříkem“.

Realizace tohoto návrhu by nebyla vůbec jednoduchá. Databázi by musel nejspíš zřídit americký Kongres a povinnost výzkumných institucí by musel stanovit nový zákon. Návrh má řadu kritiků. Někteří se obávají, že i tento systém bude možné obejít a nebude proto funkční. Další obavy jsou spojeny s ochranou soukromí. Databáze by nebyla veřejně přístupná, ale i tak by v ní byla řada citlivých údajů, a to i o lidech, kteří se ničím neprovinili, ale stali se např. obětí obtěžování. Někteří kritici ale vidí problém právě v tom, že by databáze nebyla veřejně přístupná. Namítají, že veřejnost ztrácí důvěru ve vědu a existence „tajné databáze“ k posílení důvěry rozhodně nepřispěje.

Lauer M., Barnes M.: Science, 2026, DOI: 10.1126/science.aeh718

Kozlov M.: Nature, 2026, DOI: 10.1038/d41586-026-01147-x