Šance na průlomový objev s věkem klesá

Analýza publikační aktivity asi dvanácti milionů vědců, kteří výsledky své práce publikovali v letech 1960 až 2020, včetně 64 000 badatelů s kariérou trvající alespoň 40 let, ukázala protichůdné trendy.

S věkem a rostoucí zkušeností stoupá schopnost propojovat výsledky nezávislých výzkumů do širších celků a nacházet v nich nové souvislosti. Ale zároveň prudce klesá ochota vykročit ze zajetých kolejí a přijít s průlomovými výsledky, které pouze nerozšiřují stávající poznání, ale mění paradigma oboru (viz graf). Zvyk je železná košile a opustit zavedený myšlenkový rámec je s věkem čím dál obtížnější. Platí to pro všechny obory přírodních i společenských věd.

Pravděpodobnost průlomového objevu s délkou kariéry strmě klesá.

Graf Cui et al.: Science, 2026

S délkou kariéry také postupně stárne literatura, kterou vědci ve svých článcích citují. Ukazuje se, že zásadní pro formování vědecké osobnosti bývají práce publikované v průměru dva roky před začátkem vlastní kariéry. Tyto zdroje pak vědci s oblibou citují celý život.

Autoři analýzy upozorňují, že přelomové práce nyní častěji publikují čínští nebo indiční autoři, protože vědecká populace těchto zemí je mladší než americká nebo evropská.

Data ukazují, že zkušenosti jsou sice cenné, ale vědu vpřed často posunují ti nejmladší vědci, kteří ještě neupadli do myšlenkových stereotypů a nebojí se divokých nápadů. To je dobré mít na paměti při koncipování grantových systémů a nástrojů pro podporu talentů.

Cui H. et al.: Science, 2026, DOI: 10.1126/science.ady8732