Reklamní portál Poldi Kladno

Jestliže nástup moderní architektury zásadním způsobem urychlil rozvoj „technologie moderních staviv“, jak předpověděl architekt J. K. Říha, její estetiku pak determinovaly nové materiály dosud nevídaných vlastností a výrobky z nich. Patřily k nim i ušlechtilé ocele z produkce dvou nejvýznamnějších kladenských podniků, Pražské železářské společnosti a Poldiny huti. Zatímco první firma se prostřednictvím profilovaných armovacích prutů, které nahradily stávající hladké výztuže, zasloužila o vylepšení železobetonu, druhá díky kyselinám a rzi odolnému anticorra ovlivnila vizuální podobu funkcionalistického designu.

Snímek Jakub Potůček

Historie anticorra, tedy nerezavějící oceli legované zprvu chromem, se v Poldi, firmě založené v roce 1889 Karlem Wittgensteinem a Gottfriedem Bacharem, začala psát už roku 1910. Společnost tehdy kov vyvinula jako ušlechtilou nástrojovou ocel, které si kromě strojírenských odborníků povšimli také zbrojaři. Anticorro, jež v domácnostech proslavily příbory Sandrik, si však díky svým vlastnostem, jako je stálý lesk, brzy našlo oblibu nejen u moderních architektů a návrhářů. Svědčí o tom třeba eklektický kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova v Kladně-Kročehlavech, opatřený čtyřmetrovým křížem vyrobeným z anticorra. Kromě trubek huť materiál dodávala také v podobě válcovaných plechů různých tlouštěk. A právě z něho se vedení ocelárny rozhodlo v roce 1933 zhotovit reprezentativní reklamní portál. A protože centrála Poldovky sídlila na pražských Vinohradech v secesním domě v Anglické ulici číslo 17, přizpůsobil se jeho tvůrce Paul Albert Kopetzky, pražský architekt, dekorativní estetice domu. Dílo, o němž se též zmínily Lidové noviny, Kopetzky detailně popsal ve Stavitelských listech. Díky tomuto časopisu tak můžeme zrekonstruovat jeho podobu včetně prvků, o něž tato výjimečná a více méně experimentální práce časem přišla.

Snímek Jakub Potůček

Snímek Jakub Potůček

Z praktického hlediska měl portál prověřit výhody nedegradujícího materiálu a zároveň poukázat na jedinečné vizuální efekty nerezavějící oceli, a tím pochopitelně přilákat kýženou pozornost nejen k tomuto kovu, ale i k dalším produktům z Poldiny huti. Nejen proto vybavil architekt parter domu trojicí výkladů z anticorra, kde byly kromě tohoto kovu prezentovány také konstrukční a nástrojové oceli. Portál je sestaven z 2 až 2,5 milimetru silných půlkruhových trubek, jejichž zrcadlením chtěl autor dosáhnout maximálních světelných efektů v kontrastu se stíny kanelur. K umocnění zvláštní působivosti těchto efektů dal architekt v horní třetině sloupového i vodorovného kanelování nainstalovat modré neony. Jejich trubice se ovšem nezachovaly, což platí i o nápisu POLDINA HUŤ, jenž byl zhotoven z anticorrových kapitál dvojitě lemovaných taktéž modrými neony. Na proslulou ocelárnu, která sice přežila obě světové války, ne však devadesátá léta, poukazuje její slavné logo. Profil paní Poldi, tedy Wittgensteinovy manželky Leopoldine a matky filozofa Ludwiga Wittgensteina. Znak je rovněž zhotoven z anticorra a najdeme ho v malém eliptickém okně nad vstupními dveřmi, vyrobenými z téhož kovu. Po jejich stranách se ještě zachovala dvojice zelených žulových desek s mozaikovými mapami východní a západní části světa, což však již neplatí o nápisech, které označovaly místa, kde měla Poldina huť obchodní zastoupení.

Snímek Jakub Potůček

Portál, jehož autor je prakticky neznámým architektem, jasně dokazuje, že proklamované vlastnosti kovu anticorro nebyly pouhými reklamními slogany, nýbrž pravdivým tvrzením. Kopetzkého dílo by si jistě zasloužilo obnovu a doplnění chybějících částí. Díky zvolenému materiálu se totiž zachovalo v naprosto dokonalém stavu, v plném lesku a bez viditelných známek koroze. Tedy pokud zrak taktně odvrátíme od spodní část jednoho ze sloupů, jemuž venčení domácích mazlíčků evidentně nesvědčí.

Snímek Jakub Potůček