i
Marie Bahenská, Libuše Heczková, Dana Musilová: „Ženám žádný obor vědecký od přírody není uzavřen.“ Spletité cesty žen k vědecké kariéře v první polovině 20. století
| 1. 6. 2026 | Vesmír 105, 357, 2026/6
„Od druhé poloviny 19. století si veřejnost musela začít zvykat na slečny učitelky, na počátku 20. století přibyly slečny doktorky… Prostředí vědy však příchodu žen dlouho odolávalo.“ Zapojení žen do vědeckého světa navazuje na zpřístupnění vysokoškolského vzdělání, tato zásadní změna přichází ve středoevropském prostoru na počátku 20. století a je završena po první světové válce. Kdo byly první ženy v české a československé vědě? V čem byla a je jiná věda s „ženskou tváří“? Autorky přinášejí komplexní zprávu o možnostech a postavení žen v univerzitním a akademickém prostředí.
Ke stažení
článek ve formátu pdf [411,15 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kulturní a sociální antropologie
RUBRIKA: Přečetli jsme
O autorovi
Eva Bobůrková
Eva Bobůrková původní povolání systémové inženýrky nikdy nevykonávala, neb se zhlédla v novinařině. Ze zpovídaných lidí jí brzy jako nejzajímavější vyšli vědci, a tak se od ekonomického zpravodajství odklonila k popularizaci vědy, kteréžto se věnuje od roku 2000.
Doporučujeme
Když bahno teče jako ledovec
Petr Brož | 7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů 
Jitka Močičková | 7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví 
Jan D. Bláha | 7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...










