i
Marie Bahenská, Libuše Heczková, Dana Musilová: „Ženám žádný obor vědecký od přírody není uzavřen.“ Spletité cesty žen k vědecké kariéře v první polovině 20. století
| 1. 6. 2026 | Vesmír 105, 357, 2026/6
„Od druhé poloviny 19. století si veřejnost musela začít zvykat na slečny učitelky, na počátku 20. století přibyly slečny doktorky… Prostředí vědy však příchodu žen dlouho odolávalo.“ Zapojení žen do vědeckého světa navazuje na zpřístupnění vysokoškolského vzdělání, tato zásadní změna přichází ve středoevropském prostoru na počátku 20. století a je završena po první světové válce. Kdo byly první ženy v české a československé vědě? V čem byla a je jiná věda s „ženskou tváří“? Autorky přinášejí komplexní zprávu o možnostech a postavení žen v univerzitním a akademickém prostředí.
Ke stažení
článek ve formátu pdf [411,15 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kulturní a sociální antropologie
RUBRIKA: Přečetli jsme
O autorovi
Eva Bobůrková
Eva Bobůrková původní povolání systémové inženýrky nikdy nevykonávala, neb se zhlédla v novinařině. Ze zpovídaných lidí jí brzy jako nejzajímavější vyšli vědci, a tak se od ekonomického zpravodajství odklonila k popularizaci vědy, kteréžto se věnuje od roku 2000.
Doporučujeme
Jak se bakterie oddávají sexu? 
Pavel Payne | 29. 9. 2026
Srovnání bakteriálních genomů ukázalo, že homologní rekombinace je u bakterií překvapivě častá. Známé mechanismy přenosu DNA však samy o sobě...
Pravidla buněčné spolupráce
Jan Černý | 29. 9. 2026
Buňky vznikly i díky tomu, že se membránou oddělily od okolního světa. Teprve když některé z těchto hranic začaly být řízeně prostupné, objevil se...
Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy 
Jarmila Ptáčková | 29. 9. 2026
V očekávání většiny cestujících do Tibetu se pravděpodobně objevují zasněžené hory, prastaré kláštery a tmavorudá roucha buddhistických mnichů....











