Nerovné šance v ochraně biodiverzity
| 27. 4. 2026Ochrana biologické rozmanitosti je mimo jiné naší pojistkou pro udržení bohatství přírodních služeb, tj. poskytování přírodních statků a podmínek naplňujících život lidem, včetně kulturního a duchovního blahobytu. Jedním z účinných způsobů, jak zachovat šíři těchto služeb, je ochrana biodiverzity v její komplexnosti a na všech hierarchických úrovních. Právě složitost vztahů biologické rozmanitosti je zdrojem významných úskalí při rozhodování na co přesně zaměřit konkrétní ochranářské aktivity. Přestože si to mnozí z nás nechtějí připustit, v životě lidí převažuje vizuální vnímání světa. Proto bývá příčinou změn preferencí i při studiu a ochraně konkrétních druhů či stanovišť estetické hledisko. Vliv charismatu živých organismů a lidských předsudků je hluboce zakořeněn v lidské společnosti a prostupuje do politického, a tím i úřednického rozhodování o směru finančních toků do výzkumu a ochrany biologické rozmanitosti.
Obecně je známa silná zaujatost člověka taxony fylogeneticky bližšími lidem a s antropomorfními rysy. Možná právě to vysvětluje mnohé přehmaty při ochraně rostlin, které jsou mu taxonomicky a fyziognomicky velmi vzdálené. Člověk v tomto případě tápe a jedná podvědomě. Doklady subjektivního jednání se projevily i při zpětné analýze finančních toků do druhové ochrany v Evropě prostřednictvím programu LIFE. Tento program podporuje ochranářské aktivity související se zlepšením životního prostředí a klimatu. Od roku 1992 pomohl financovat a realizovat více než 5500 projektů za téměř 6 miliard eur napříč celou Evropou. Zdánlivě objektivní ochranářský nástroj však vykazuje výchylky v duchu výše uvedených lidských měřítek.











