Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Roztroušená skleróza: jak zánět zabíjí neurony

 |  30. 3. 2026
 |  Vesmír 105, 186, 2026/4

Studie publikovaná v časopise Cell přináší nové poznatky o tom, jak chronický zánět narušuje fungování nervových buněk v modelech roztroušené sklerózy. Autoři ukazují, že zánětlivé prostředí v neuronech zásadně proměňuje složení a činnost proteazomu, hlavního buněčného aparátu zodpovědného za degradaci většiny proteinů v buňce.

Za normálních okolností ubikvitin-proteazomový systém udržuje proteinovou homeostázu buňky a brání hromadění poškozených či nepotřebných proteinů. Při chronickém zánětu však signály vyvolané prozánětlivým cytokinem interferonem γ, produkovaným T-lymfocyty a NK buňkami, mění složení proteazomu. Běžná katalytická částice 20S je nahrazena tzv. imunoproteazomem, který obsahuje odlišné katalytické podjednotky a je typický pro buňky imunitního systému. Tento typ proteazomu pracuje méně efektivně a štěpí proteiny na delší peptidy, což je výhodné především pro prezentaci antigenů na buněčném povrchu.

Pro neurony však tato záměna není výhodná. Výsledkem je narušení buněčné homeostázy, oslabení antioxidační ochrany a porucha hospodaření se železem. V buňkách se rapidně zvýší produkce reaktivních lipidových peroxidů, které poškozují lipidové membrány a spouštějí ferroptózu – specifickou formu buněčné smrti závislou na oxidaci lipidů, která je v buňce katalyzovaná dvoumocným železem (Vesmír 101, 97, 2022/2).

Studie ukazuje, že neurodegenerace u roztroušené sklerózy není jen důsledkem přímého ataku imunitního systému vůči nervovým buňkám. Podstatnou roli hraje také „přeprogramování“ buněčného metabolismu v zánětlivém prostředí. Chronický zánět zde tudíž nepůsobí pouze jako vnější stresor, ale aktivně mění vnitřní fungování buněk, které se tak stávají mnohem zranitelnějšími. Tento pohled posouvá naše chápání nemoci od jednoduchého modelu autoimunitního poškození k představě komplexního selhání metabolické rovnováhy. Zároveň otevírá prostor pro nové terapeutické přístupy, které nemusejí cílit jen na potlačení imunity, ale také na ochranu metabolické stability neuronů.

Woo M. S. et al.: Cell, 2025, DOI: 10.1016/j.cell.2025.05.029

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Imunologie, Neurobiologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jindřich Sedláček

Mgr. Jindřich Sedláček (*1985) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UP v Olomouci. Pracuje v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, zároveň je doktorským studentem katedry genetiky a mikrobiologie PřF UK. Ve volném čase se věnuje ptáčkaření.
Sedláček Jindřich

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....