Aktuální číslo:

2026/6

Téma měsíce:

Odolnost

Obálka čísla

Roztroušená skleróza: jak zánět zabíjí neurony

 |  30. 3. 2026
 |  Vesmír 105, 186, 2026/4

Studie publikovaná v časopise Cell přináší nové poznatky o tom, jak chronický zánět narušuje fungování nervových buněk v modelech roztroušené sklerózy. Autoři ukazují, že zánětlivé prostředí v neuronech zásadně proměňuje složení a činnost proteazomu, hlavního buněčného aparátu zodpovědného za degradaci většiny proteinů v buňce.

Za normálních okolností ubikvitin-proteazomový systém udržuje proteinovou homeostázu buňky a brání hromadění poškozených či nepotřebných proteinů. Při chronickém zánětu však signály vyvolané prozánětlivým cytokinem interferonem γ, produkovaným T-lymfocyty a NK buňkami, mění složení proteazomu. Běžná katalytická částice 20S je nahrazena tzv. imunoproteazomem, který obsahuje odlišné katalytické podjednotky a je typický pro buňky imunitního systému. Tento typ proteazomu pracuje méně efektivně a štěpí proteiny na delší peptidy, což je výhodné především pro prezentaci antigenů na buněčném povrchu.

Pro neurony však tato záměna není výhodná. Výsledkem je narušení buněčné homeostázy, oslabení antioxidační ochrany a porucha hospodaření se železem. V buňkách se rapidně zvýší produkce reaktivních lipidových peroxidů, které poškozují lipidové membrány a spouštějí ferroptózu – specifickou formu buněčné smrti závislou na oxidaci lipidů, která je v buňce katalyzovaná dvoumocným železem (Vesmír 101, 97, 2022/2).

Studie ukazuje, že neurodegenerace u roztroušené sklerózy není jen důsledkem přímého ataku imunitního systému vůči nervovým buňkám. Podstatnou roli hraje také „přeprogramování“ buněčného metabolismu v zánětlivém prostředí. Chronický zánět zde tudíž nepůsobí pouze jako vnější stresor, ale aktivně mění vnitřní fungování buněk, které se tak stávají mnohem zranitelnějšími. Tento pohled posouvá naše chápání nemoci od jednoduchého modelu autoimunitního poškození k představě komplexního selhání metabolické rovnováhy. Zároveň otevírá prostor pro nové terapeutické přístupy, které nemusejí cílit jen na potlačení imunity, ale také na ochranu metabolické stability neuronů.

Woo M. S. et al.: Cell, 2025, DOI: 10.1016/j.cell.2025.05.029

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Imunologie, Neurobiologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jindřich Sedláček

Mgr. Jindřich Sedláček (*1985) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UP v Olomouci. Pracuje v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, zároveň je doktorským studentem katedry genetiky a mikrobiologie PřF UK. Ve volném čase se věnuje ptáčkaření.
Sedláček Jindřich

Doporučujeme

Příliš otevřené dveře

Příliš otevřené dveře

Jan Vevera  |  1. 6. 2026
Psychiatrie byla kdysi kritizována za to, že zavírá své dveře, a s nimi i pacienty za zdmi léčeben. Dnes čelí jinému problému – její dveře jsou...
Tranzistor na bázi bismutu

Tranzistor na bázi bismutu uzamčeno

Lukáš Tabery  |  1. 6. 2026
Cesta od třídimenzionálního planárního tranzistoru k dvoudimenzionálnímu a odtud zpět do tří dimenzí – k integraci M3D. Narůstající závislost...
Starý recept pro nové kosti

Starý recept pro nové kosti uzamčeno

Petr Pokorný, Adam Zabloudil  |  1. 6. 2026
Kovový implantát býval chápán jako trvalá výztuha těla: něco jako pevný nýt v mostní konstrukci. Moderní medicína však stále častěji hledá...