Aktuální číslo:

2026/11

Téma měsíce:

Černá a bílá

Obálka čísla

O jazykovém inženýrství

 |  30. 3. 2026
 |  Vesmír 105, 236, 2026/4

Sportovec na vozíku namísto upoutaný na vozík nebo prostě někdo, kdo má handicap, a ne trpí handicapem… Před nedávnou paralympiádou se do veřejného prostoru trochu vrátilo to, co už před šesti lety zvedla zástupkyně ombudsmana – doporučení, jak mluvit a psát o lidech s postižením. A už tehdy bylo takové doporučování titulováno jako „jazykové inženýrství“.

Co to je? Jazykové inženýrství se nedá nikde studovat. Abyste se v tomhle oboru kvalifikovali, musíte do jazyka autoritativně prosazovat „umělé, nepřirozené“ inovace. Jak ukazují doklady z korpusů online1 a SYN v14, výraz se užívá nějak takto: „je rozdíl, jestli jde o společnost v rámci spontánního vývoje, nebo jazykové inženýrství malé nátlakové skupinky“; „čeština je krásná. Naopak jazykové inženýrství, motivované spíš ideologií než funkčností, napáchá víc škody než užitku“; „původně chvályhodná snaha pomoci menšinám občas přerůstá do bludného jazykového inženýrství; a může škodit těm, které má chránit“.

Je zřejmé, že výraz jazykové inženýrství se užívá jako negativně hodnoticí. Jak to, když spousta jiných inženýrství je v pořádku – materiálové, dopravní, stavební, softwarové, biomedicínské…? Kus nadšení z potenciálu technického pokroku jsme asi nechali v 20. století. Inženýrská odysea a promovaní inženýři už dnes udělají dojem na málokoho. Hádám, že na nich ulpěla trocha poroučení větru, dešti. A navíc možná dodnes přece jen trochu žije povědomí o tom, jak se skoro před sto lety v Sovětském svazu vyzdvihovali umělci a vědci, budovatelé lepší společnosti – inženýři lidských duší.

Zdá se mi, že ono negativní inženýrství (krom jazykového se tak mluví hlavně o sociálním) pracuje s konceptem přirozenosti a s předpokladem, že přirozenost je sama o sobě pozitivní hodnota. Není však vrcholně podezřelá? Přirozený podle Slovníku spisovné češtiny znamená ‚daný přírodou, vyplývající z jejích zákonitostí a souvisící s nimi‘ nebo ‚nevytvořený uměle, nezpůsobený lidským zásahem, přírodní‘? Co je kolem nás přirozeného? Vysázené lesy, parky, zahrady? Takové zahradničení ovšem na rozdíl od inženýrství negativní nádech nemá. Možná by pomohlo, kdybychom jazykové inženýrství přerámovali na jazykové zahradničení. Kdepak, já vím. Navrhovat něco takového, to by bylo jazykové inženýrství.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Ondřej Dufek

PhDr. Ondřej Dufek, Ph.D., (*1986) vystudoval žurnalistiku, mediální studia a bohemistiku. Pracuje jako koordinátor komunikace na Filozofické fakultě UK, předtím dlouhá léta působil v Ústavu pro jazyk český AV ČR včetně jeho jazykové poradny. Zabývá se sociolingvistikou a analýzou diskurzu s využitím jazykových korpusů; zajímá ho, jak se k jazyku vztahují jeho uživatelé a co se jazykem dělá ve společnosti. Je tichým společníkem twitterového účtu @lingvojazyce. Oceňuje architekturu a pivo.

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...