Když světlo řídí kostým

Když se na podzim začne zkracovat den, mnoho savců, jako polární liška, lasice hranostaj či různí zajíci, mění svůj kožich a „převlékají se“ do zimního „kabátu“. Tuto odpověď nespouští přítomnost sněhu nebo teplota, ale změna délky dne: krátící se světlo vnímají receptory v sítnici (jiné než tyčinky a čípky), které posílají signál do hypotalamu a šišinky mozkové, kde se zvyšuje produkce melatoninu. Následný pokles hormonu prolaktinu ovlivní chlupové folikuly a vede k růstu zimní srsti s minimálním obsahem tmavého barviva melaninu. Taková srst pak světlo rozptyluje, takže působí bíle. To pomáhá zvířatům maskovat se ve sněhem pokrytém prostředí a zároveň lépe izoluje proti chladu. [1]

Srst zajíce měnlivého na zimu zbělá. Změna je řízena délkou dne, ale doba sněhové pokrývky se mění. Bílý zajíc na tmavém pozadí tak čelí vyššímu riziku predace.

Snímek Denali National Park and Preserve, CC BY 2.0

Délka dne zůstává spolehlivým signálem roční změny. Zatímco sníh může přijít pozdě nebo vůbec, světlo se mění pravidelně každý rok. Příroda proto svěřila rozhodování o barvě srsti právě světelnému rytmu.

Na základě dat z aktuální studie zajíců měnivých (Lepus americanus) z yukonského boreálního lesa lze usuzovat, že čas přebarvování zůstává pevně vázaný na fotoperiodu, zatímco doba sněhové pokrývky se mění. To vytváří častější případy, kdy zvíře může být bílé na tmavém pozadí bez sněhu, což zvyšuje riziko, že bude uloveno. [2]

U některých zvířat mohou nastávat mírnější sezonní změny srsti podmíněné změnou délky dne – například krátkodobé zhoustnutí či světlání srsti u lišek, jezevců nebo vydry během zimy.

[1] Zimova M. et al.: Biological Reviews, 2018, DOI: 10.1111/brv.12405

[2] Ghimirey Y. P. et al.: Royal Society Open Science, 2025, DOI: 10.1098/rsos.250662