i

Aktuální číslo:

2026/11

Téma měsíce:

Černá a bílá

Obálka čísla

Chřestýš zahradníkem

 |  30. 3. 2026
 |  Vesmír 105, 188, 2026/4

Vytvořit chutný plod a přilákat k jeho snědení je rostlinná strategie, jak v plodech obsažená semena rozšířit na další vhodné lokality prostřednictvím střev živočichů (tzv. endozoochorie). Šíření endozoochorních semen se často studuje u ptáků a savců, dále je známé například u želv nebo rosničky Xenohyla truncata, jediné známé plodožravé žáby. Důležití jsou také bezobratlí – mezi nimi je nejmenším popsaným přenašečem endozoochorních semen korýš stínka [1]. Typicky se semena ocitají ve střevech býložravců a všežravců, ale mohl by je rozšiřovat také někdo, kdo se rostlinami neživí? Ano, pokud žere živočichy, kteří mají semena na sobě nebo v sobě. Tento druhotný přenos semen predátory však téměř nikdo nestudoval.

Rozhodli se to změnit biologové z Arizony. Zaměřili se na chřestýše západní (Crotalus atrox), predátory hlodavců, kteří v lícních torbách nosí semena k pozdější konzumaci [2]. Když chřestýš sežere hlodavce, semena tak „zachrání“ před rozkousáním a později je vyloučí. Vědci chřestýše krmili mrtvými myšmi naplněnými semeny pouštního stromu Parkinsonia microphylla. Semena si zachovala klíčivost i rok po průchodu hadem, navíc po zasazení v přirozených podmínkách s hadím exkrementem klíčila nejen lépe než semena bez exkrementu, ale předčila také kontrolní semena, která chřestýšovým tělem neprošla.1) Jde o první studii odhalující pozitivní vliv hadů na pohlcená semena. Další výzkum ukáže, jak důležité jsou různé druhy hadů z hlediska klíčení i šíření semen na delší vzdálenosti, a jak jejich chování ovlivňuje výskyt důležitých rostlinných druhů v ekosystémech.

Výsledek výzkumu připomíná, že živočichové – velcí i malí, býložraví i masožraví – mohou hrát v přenosu i klíčení semen netušené role. O většině z nich z tohoto hlediska nevíme nic, což současně znamená, že hrozí nebezpečí podcenění dopadů na ekosystémy v případě vymizení některých potenciálních živočišných přenašečů.

Poznámky

1) Vzhledem k napadení škůdci byl však kontrolní vzorek malý a srovnání s ním není statisticky významné.

Literatura

[1] Suetsugu K. et al.: Plants, People, Planet, 2024, DOI: 10.1002/ppp3.10519

[2] Acevedo M. et al.: Royal Society Open Science, 2026, DOI: 10.1098/rsos.251226

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Kateřina Bezányiová

Kateřina Bezányiová (*2000) studuje zoologii na Přírodovědecké fakultě UK. V současné době se věnuje evoluční genetice obratlovců evropských mokřadů v Laboratoři genetiky ryb na Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR.
Bezányiová Kateřina

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...