Chřestýš zahradníkem

Vytvořit chutný plod a přilákat k jeho snědení je rostlinná strategie, jak v plodech obsažená semena rozšířit na další vhodné lokality prostřednictvím střev živočichů (tzv. endozoochorie). Šíření endozoochorních semen se často studuje u ptáků a savců, dále je známé například u želv nebo rosničky Xenohyla truncata, jediné známé plodožravé žáby. Důležití jsou také bezobratlí – mezi nimi je nejmenším popsaným přenašečem endozoochorních semen korýš stínka [1]. Typicky se semena ocitají ve střevech býložravců a všežravců, ale mohl by je rozšiřovat také někdo, kdo se rostlinami neživí? Ano, pokud žere živočichy, kteří mají semena na sobě nebo v sobě. Tento druhotný přenos semen predátory však téměř nikdo nestudoval.

Chřestýš západní (Crotalus atrox) je první had, o němž víme, že pomáhá „hnojit“ pozřená semena rostlin. Výzkumníkům se to podařilo prokázat u hadů chovaných v zajetí. Ve volné přírodě zatím roli hadů v ovlivňování klíčení a šíření semen nikdo nestudoval v celé šíři.

Snímek Patrick Alexander, volné dílo (CC0)

Rozhodli se to změnit biologové z Arizony. Zaměřili se na chřestýše západní (Crotalus atrox), predátory hlodavců, kteří v lícních torbách nosí semena k pozdější konzumaci [2]. Když chřestýš sežere hlodavce, semena tak „zachrání“ před rozkousáním a později je vyloučí. Vědci chřestýše krmili mrtvými myšmi naplněnými semeny pouštního stromu Parkinsonia microphylla. Semena si zachovala klíčivost i rok po průchodu hadem, navíc po zasazení v přirozených podmínkách s hadím exkrementem klíčila nejen lépe než semena bez exkrementu, ale předčila také kontrolní semena, která chřestýšovým tělem neprošla.¹⁾ Jde o první studii odhalující pozitivní vliv hadů na pohlcená semena. Další výzkum ukáže, jak důležité jsou různé druhy hadů z hlediska klíčení i šíření semen na delší vzdálenosti, a jak jejich chování ovlivňuje výskyt důležitých rostlinných druhů v ekosystémech.

Výsledek výzkumu připomíná, že živočichové – velcí i malí, býložraví i masožraví – mohou hrát v přenosu i klíčení semen netušené role. O většině z nich z tohoto hlediska nevíme nic, což současně znamená, že hrozí nebezpečí podcenění dopadů na ekosystémy v případě vymizení některých potenciálních živočišných přenašečů.