i

Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Reuterin: malá molekula s velkým vlivem

 |  2. 2. 2026
 |  Vesmír 105, 66, 2026/2

Jednou z nejpozoruhodnějších bakterií obývajících lidská střeva je Limosilactobacillus reuteri. Byla nalezena v trávicím traktu a stolici zdravých lidí, ovcí, kuřat, prasat i hlodavců. Každý hostitel zřejmě má svůj vlastní specifický kmen. Drží se těsně u sliznice, brání rozvoji patogenů, pomáhá regulovat prostupnost střevní stěny.

L. reuteri je ale především producent antimikrobiální sloučeniny reuterinu. Tato malá molekula, chemicky 3-hydroxypropanal (plus jeho dimer a hydrát), vzniká z glycerolu a dokáže zasahovat do metabolismu jiných mikroorganismů. Působí v řadě bakterií, plísní i některých parazitů především na thiolové skupiny (–SH) [1]. Tím narušuje jejich základní buněčné procesy od syntézy DNA až po energetický metabolismus a výrazně je oslabuje.

Dokáže tak hostitelský organismus chránit před patogeny, např. před salmonelou, klostridiemi nebo patogenními kmeny E. coli. Řada běžných střevních druhů jej ale toleruje překvapivě dobře. Mechanismus této selektivity zatím není zcela objasněn, ale předpokládá se, že roli hrají rozdíly v buněčné ochraně proti oxidativnímu stresu.

Nedávná práce [2] potvrzuje, že reuterin mění v buňkách redoxní metabolismus a zvyšuje oxidační stres, což je likviduje. Jeho působení může být složitější, v některých podmínkách regulující, nikoli jen zničující. Přestože reuterin vykazuje silné antimikrobiální účinky, jeho toxicita a stabilita v zažívacím traktu nejsou zcela objasněny. Některé in vitro studie ukazují, že zůstává aktivní i po simulovaném průchodu gastrointestinálním prostředím — což naznačuje, že by mohl déle přežívat reálné podmínky ve střevě a dlouhodoběji ovlivňovat mikrobiotu hostitele. Některé probiotické kmeny této bakterie se už používají, mimo jiné u dětí s průjmy nebo u lidí trpících zánětlivými potížemi. Otázkou zůstává, do jaké míry se jejich účinek odvíjí právě od reuterinu, a do jaké míry hraje roli komplexnější soubor metabolitů, které L. reuteri produkuje.

Ať už bude další výzkum směřovat kamkoli, zdá se, že reuterin představuje další příklad toho, jak i drobná molekula může zásadně ovlivnit vztahy mezi mikroorganismy – a tím i zdraví svého hostitele.

[1] Liu Z. et al.: Microorganisms, 2025, DOI: 10.3390/microorganisms13010045

[2] Li J. et al.: mBio, 2025, DOI: 10.1128/mbio.01432-25

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mikrobiologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941), emeritní pracovník Akademie věd ČR a emeritní člen České lékařské společnosti JEP, člen Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze a farmakologii na Kazaňské lékařské univerzitě, kde byl léta profesorem. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakultě UK studoval mozkové synapse, neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích a vznik mozkové šířící se deprese (klasická citační práce ISI USA). Je nositelem čestné medaile J. E. Purkyně, medaile Senátu ČR, ceny Josefa Hlávky a rektora Karlovy univerzity.
Vyskočil František

Doporučujeme

Dějiny psané čtyřmi písmeny

Dějiny psané čtyřmi písmeny uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  27. 4. 2026
DNA ukrytá v kostech a zubech lidí, kteří zemřeli před mnoha stovkami let, vypráví příběhy, o nichž se v kronikách nedočtete. Z jazyka zapsaného...
Kde najdeme azbest

Kde najdeme azbest

Martin Vavro, Leona Vavro  |  27. 4. 2026
Azbest provází lidstvo již tisíce let. Během posledního půl století však značně utrpěla jeho pověst. Kdysi zázračný materiál je dnes oprávněně...
Napětí skryté v ledu

Napětí skryté v ledu uzamčeno

Radim Štůsek  |  27. 4. 2026
V létě si jistě mnozí z nás užijeme pár kostek ledu ve sklenici dobrého pití. Málokdo si při vkládání nádobky s vodou do mrazáku pomyslí, že za...