Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Obří soukromá investice podpoří astronomické projekty

 |  2. 2. 2026
 |  Vesmír 105, 70, 2026/2

Eric Schmidt, bývalý CEO společnosti Google, jehož majetek se odhaduje na 53 miliard dolarů, na lednovém setkání Americké astronomické společnosti oznámil, že nadace Schmidt Sciences, kterou se svou ženou Wendy založil v roce 2024, investuje do vývoje soukromého kosmického dalekohledu Lazuli. Přesnou částku nadace nezveřejnila, ale náklady na konstrukci a vypuštění dalekohledu se pohybují v řádu stovek milionů dolarů. Lazuli má mít zrcadlo o průměru 3,1 m (zrcadlo Hubbleova dalekohledu má 2,4 m). O pozorovací čas se budou moci ucházet vědci z celého světa a data budou k dispozici v otevřených databázích.

Kromě tohoto projektu nadace Schmidt Sciences podpoří i tři pozemské observatoře plánované americkými univerzitami. První z nich je Deep Synoptic Array (DSA), jehož stavbu v severní Nevadě připravuje Caltech. Půjde o radioteleskop sestávající z 1650 šestimetrových antén. Každou čtvrthodinu bude v rádiové části spektra snímkovat celou oblohu. Zaměří se především na detekci rychlých rádiových záblesků a pulsarů.

Optický dalekohled Argus Array sestává z 1200 teleskopů o průměru 28 cm umístěných na společné konstrukci na horském vrcholu v Texasu. Stojí za ním Severokarolínská univerzita v Chapel Hill. I on bude v pravidelných intervalech snímkovat severní polokouli.

A konečně Large Fiber Array Spectroscopic Telescope (LFAST) Arizonské univerzity bude tvořen tisíci zrcadly o průměru 76 cm, z nichž se bude světlo odrážet do spektrografu. Zachytit by měl tolik světla jako evropský ELT se zrcadlem o průměru 39 m budovaný v Chile. Úkolem LFAST bude mimo jiné studium atmosfér exoplanet a analýza chemického složení vzdálených kosmických explozí.

Pravidelné snímkování poskytne cenná časosběrná data, k nimž se bude možno vrátit. Zaznamenají-li astronomové nějaký zajímavý úkaz, budou moci porovnat situaci před pozorovanou událostí a po ní. Všechny projekty by měly začít fungovat koncem tohoto desetiletí.

Jedná se o jednu z největších soukromých investic do astronomického výzkumu. Už v prosinci 2025 přitom Eric a Wendy Schmidtovi spolu s dalšími soukromými dárci přislíbili věnovat CERN 860 milionů eur na vybudování nového urychlovače částic (Future Circular Colliderm FCC).

Clery D., Science, 2026, DOI: 10.1126/science.zic8drm

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost, Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...