Aktuální číslo:

2026/6

Téma měsíce:

Odolnost

Obálka čísla

Obří soukromá investice podpoří astronomické projekty

 |  2. 2. 2026
 |  Vesmír 105, 70, 2026/2

Eric Schmidt, bývalý CEO společnosti Google, jehož majetek se odhaduje na 53 miliard dolarů, na lednovém setkání Americké astronomické společnosti oznámil, že nadace Schmidt Sciences, kterou se svou ženou Wendy založil v roce 2024, investuje do vývoje soukromého kosmického dalekohledu Lazuli. Přesnou částku nadace nezveřejnila, ale náklady na konstrukci a vypuštění dalekohledu se pohybují v řádu stovek milionů dolarů. Lazuli má mít zrcadlo o průměru 3,1 m (zrcadlo Hubbleova dalekohledu má 2,4 m). O pozorovací čas se budou moci ucházet vědci z celého světa a data budou k dispozici v otevřených databázích.

Kromě tohoto projektu nadace Schmidt Sciences podpoří i tři pozemské observatoře plánované americkými univerzitami. První z nich je Deep Synoptic Array (DSA), jehož stavbu v severní Nevadě připravuje Caltech. Půjde o radioteleskop sestávající z 1650 šestimetrových antén. Každou čtvrthodinu bude v rádiové části spektra snímkovat celou oblohu. Zaměří se především na detekci rychlých rádiových záblesků a pulsarů.

Optický dalekohled Argus Array sestává z 1200 teleskopů o průměru 28 cm umístěných na společné konstrukci na horském vrcholu v Texasu. Stojí za ním Severokarolínská univerzita v Chapel Hill. I on bude v pravidelných intervalech snímkovat severní polokouli.

A konečně Large Fiber Array Spectroscopic Telescope (LFAST) Arizonské univerzity bude tvořen tisíci zrcadly o průměru 76 cm, z nichž se bude světlo odrážet do spektrografu. Zachytit by měl tolik světla jako evropský ELT se zrcadlem o průměru 39 m budovaný v Chile. Úkolem LFAST bude mimo jiné studium atmosfér exoplanet a analýza chemického složení vzdálených kosmických explozí.

Pravidelné snímkování poskytne cenná časosběrná data, k nimž se bude možno vrátit. Zaznamenají-li astronomové nějaký zajímavý úkaz, budou moci porovnat situaci před pozorovanou událostí a po ní. Všechny projekty by měly začít fungovat koncem tohoto desetiletí.

Jedná se o jednu z největších soukromých investic do astronomického výzkumu. Už v prosinci 2025 přitom Eric a Wendy Schmidtovi spolu s dalšími soukromými dárci přislíbili věnovat CERN 860 milionů eur na vybudování nového urychlovače částic (Future Circular Colliderm FCC).

Clery D., Science, 2026, DOI: 10.1126/science.zic8drm

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost, Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Příliš otevřené dveře

Příliš otevřené dveře

Jan Vevera  |  1. 6. 2026
Psychiatrie byla kdysi kritizována za to, že zavírá své dveře, a s nimi i pacienty za zdmi léčeben. Dnes čelí jinému problému – její dveře jsou...
Tranzistor na bázi bismutu

Tranzistor na bázi bismutu uzamčeno

Lukáš Tabery  |  1. 6. 2026
Cesta od třídimenzionálního planárního tranzistoru k dvoudimenzionálnímu a odtud zpět do tří dimenzí – k integraci M3D. Narůstající závislost...
Starý recept pro nové kosti

Starý recept pro nové kosti uzamčeno

Petr Pokorný, Adam Zabloudil  |  1. 6. 2026
Kovový implantát býval chápán jako trvalá výztuha těla: něco jako pevný nýt v mostní konstrukci. Moderní medicína však stále častěji hledá...