i

Aktuální číslo:

2026/11

Téma měsíce:

Černá a bílá

Obálka čísla

Jak moc kormoráni škodí rybám?

 |  2. 2. 2026
 |  Vesmír 105, 71, 2026/2

Při procházce podél řek Střela a Svatava na Karlovarsku mohou výletníci narazit na dost odpudivě vyhlížející červeno-bílé fábory zavěšené na provazech nad hladinu. Jejich účelem je bránit kormoránům v lovu ryb. Netřeba se však pohoršovat nad pochybnou estetikou tohoto opatření – instalace je dočasná. Smyslem není trvale ochránit ryby před ptačím predátorem, ale během krátkodobého experimentu zjistit, jak moc kormoráni rybím populacím škodí.

Průměrný kormorán denně zkonzumuje asi 400 g ryb, ti největší si poradí i s kořistí dlouhou 50 cm. V Evropě jich žijí téměř dva miliony a jimi způsobené škody se odhadují na více než 1,5 milionu eur denně. Kormoráni ale nezpůsobují pouze ekonomické škody. Zejména v tekoucích vodách také ohrožují původní druhy ryb, např. lipana podhorního nebo parmu obecnou.

Přestože Evropská unie investovala v posledních dvou dekádách stovky milionů eur do obnovy říčních ekosystémů, stav populací ohrožených druhů ryb se nezlepšuje. Není ale jasné, jaký podíl viny na tom nesou kormoráni a jaký další faktory, např. jiní predátoři, změna klimatu nebo znečištění. Evropský projekt ProtectFish, na němž se podílejí i vědci z Biologického centra AV ČR, se proto pokouší vliv kormoránů kvantifikovat. Stejné experimenty jako na Střele a Svatavě probíhají i v dalších evropských zemích, například v Dánsku, Německu, Rakousku nebo Polsku.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...