i

Aktuální číslo:

2026/7

Téma měsíce:

Mapy

Obálka čísla

Jak moc kormoráni škodí rybám?

 |  2. 2. 2026
 |  Vesmír 105, 71, 2026/2

Při procházce podél řek Střela a Svatava na Karlovarsku mohou výletníci narazit na dost odpudivě vyhlížející červeno-bílé fábory zavěšené na provazech nad hladinu. Jejich účelem je bránit kormoránům v lovu ryb. Netřeba se však pohoršovat nad pochybnou estetikou tohoto opatření – instalace je dočasná. Smyslem není trvale ochránit ryby před ptačím predátorem, ale během krátkodobého experimentu zjistit, jak moc kormoráni rybím populacím škodí.

Průměrný kormorán denně zkonzumuje asi 400 g ryb, ti největší si poradí i s kořistí dlouhou 50 cm. V Evropě jich žijí téměř dva miliony a jimi způsobené škody se odhadují na více než 1,5 milionu eur denně. Kormoráni ale nezpůsobují pouze ekonomické škody. Zejména v tekoucích vodách také ohrožují původní druhy ryb, např. lipana podhorního nebo parmu obecnou.

Přestože Evropská unie investovala v posledních dvou dekádách stovky milionů eur do obnovy říčních ekosystémů, stav populací ohrožených druhů ryb se nezlepšuje. Není ale jasné, jaký podíl viny na tom nesou kormoráni a jaký další faktory, např. jiní predátoři, změna klimatu nebo znečištění. Evropský projekt ProtectFish, na němž se podílejí i vědci z Biologického centra AV ČR, se proto pokouší vliv kormoránů kvantifikovat. Stejné experimenty jako na Střele a Svatavě probíhají i v dalších evropských zemích, například v Dánsku, Německu, Rakousku nebo Polsku.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Když bahno teče jako ledovec

Když bahno teče jako ledovec

Petr Brož  |  7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů

Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů uzamčeno

Jitka Močičková  |  7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví

Když mapa mluví uzamčeno

Jan D. Bláha  |  7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...