i

Aktuální číslo:

2026/3

Téma měsíce:

Póry

Obálka čísla

Detailní katalog zemětřesení v Rumunsku

aneb Česká seismologie na Balkáně
 |  2. 2. 2026
 |  Vesmír 105, 106, 2026/2

Rumunsko je pro Čechy velice oblíbená turistická destinace. Čeští turisté mnoha generací mají v oblibě zejména přechody rumunských Karpat. Méně známým faktem však je, že v Rumunsku se vyskytují nejsilnější zemětřesení ve východní Evropě, jež mívají ničivé následky s tisíci oběťmi na životech a obrovskými ztrátami na majetku (obr. 1).

Nejničivější zemětřesení v Rumunsku bylo zaznamenáno 4. března 1977 s magnitudem 7,5 a ohniskem v hloubce 100 km. Způsobilo zřícení 35 výškových budov a připravilo o život více než 1500 lidí. Největší škody byly v Bukurešti, ale otřesy byly citelné i v sousedním Bulharsku, Srbsku a Moldavsku. A je téměř jisté, že se podobně silné zemětřesení v této oblasti objeví znovu.

Rumunsko je zemí, kde se vyskytují jak mělká (s hloubkou do 50 km), tak i středně hluboká (s hloubkami mezi 50 až 200 km) zemětřesení (obr. 3). Mělká zemětřesení se vyskytují na většině území Rumunska a jejich magnituda obvykle nepřesahují hodnotu 5,0. Středně hluboká zemětřesení jsou soustředěna v největším ohybu východních Karpat – v seismické zóně Vrancea (Vrancea Seismic Zone, VSZ). Tato oblast je známá výskytem středně hlubokých zemětřesení, která jsou způsobována subdukcí neboli poklesem litosférické desky pod jihovýchodní Karpaty. Magnitudo nejsilnějších z nich přesahuje hodnotu 7,0. Seismická zóna Vrancea je proto nejvýznamnějším zdrojem seismického ohrožení v Rumunsku i celé východní části Evropy a současně představuje klíčový region pro řadu výzkumných témat. Rumunsko se nachází na západním okraji východoevropského stabilního bloku zemské kůry a jeho geologický vývoj je výsledkem složité interakce kolizí litosférických jednotek, vulkanismu a výrazné deformace vyvolané postupem Jaderské (Adriatické) mikrodesky směrem k Eurasii. Tento pohyb uzavřel v geologické minulosti několik oceánských pánví systému Tethys a vedl k propojování mikrokontinentálních bloků během miocénu, čímž vzniklo karpatské pohoří jako součást rozsáhlého pásma mladých pohoří táhnoucích se od Alp až po Himálaj.

Nyní vidíte 21 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Seismologie

O autorech

Renata Lukešová

Petr Kolínský

Doporučujeme

Zakouzlení světa

Zakouzlení světa

Ondřej Vrtiška  |  3. 3. 2026
Veřejný komunikační prostor zaplavily misinformace, dezinformace a žvást (což je ještě docela vlídný překlad termínu bullshit, který americký...
Od kuriozit k Nobelově ceně

Od kuriozit k Nobelově ceně uzamčeno

Jan Hynek, Matouš Kloda, Jan Demel  |  3. 3. 2026
O existenci porézních materiálů nemá většina lidí velké povědomí, ačkoliv je všichni běžně používáme – například pytlíček se silikagelem v krabici...
Vítěz bere vše

Vítěz bere vše uzamčeno

Marek Janáč  |  25. 2. 2026
„Pokud by k nějaké kombinaci prudkého rozvoje schopností systémů umělé inteligence a průmyslu došlo kupříkladu jen v Číně, dostal by se zbytek...