i

Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Detailní katalog zemětřesení v Rumunsku

aneb Česká seismologie na Balkáně
 |  2. 2. 2026
 |  Vesmír 105, 106, 2026/2

Rumunsko je pro Čechy velice oblíbená turistická destinace. Čeští turisté mnoha generací mají v oblibě zejména přechody rumunských Karpat. Méně známým faktem však je, že v Rumunsku se vyskytují nejsilnější zemětřesení ve východní Evropě, jež mívají ničivé následky s tisíci oběťmi na životech a obrovskými ztrátami na majetku (obr. 1).

Nejničivější zemětřesení v Rumunsku bylo zaznamenáno 4. března 1977 s magnitudem 7,5 a ohniskem v hloubce 100 km. Způsobilo zřícení 35 výškových budov a připravilo o život více než 1500 lidí. Největší škody byly v Bukurešti, ale otřesy byly citelné i v sousedním Bulharsku, Srbsku a Moldavsku. A je téměř jisté, že se podobně silné zemětřesení v této oblasti objeví znovu.

Rumunsko je zemí, kde se vyskytují jak mělká (s hloubkou do 50 km), tak i středně hluboká (s hloubkami mezi 50 až 200 km) zemětřesení (obr. 3). Mělká zemětřesení se vyskytují na většině území Rumunska a jejich magnituda obvykle nepřesahují hodnotu 5,0. Středně hluboká zemětřesení jsou soustředěna v největším ohybu východních Karpat – v seismické zóně Vrancea (Vrancea Seismic Zone, VSZ). Tato oblast je známá výskytem středně hlubokých zemětřesení, která jsou způsobována subdukcí neboli poklesem litosférické desky pod jihovýchodní Karpaty. Magnitudo nejsilnějších z nich přesahuje hodnotu 7,0. Seismická zóna Vrancea je proto nejvýznamnějším zdrojem seismického ohrožení v Rumunsku i celé východní části Evropy a současně představuje klíčový region pro řadu výzkumných témat. Rumunsko se nachází na západním okraji východoevropského stabilního bloku zemské kůry a jeho geologický vývoj je výsledkem složité interakce kolizí litosférických jednotek, vulkanismu a výrazné deformace vyvolané postupem Jaderské (Adriatické) mikrodesky směrem k Eurasii. Tento pohyb uzavřel v geologické minulosti několik oceánských pánví systému Tethys a vedl k propojování mikrokontinentálních bloků během miocénu, čímž vzniklo karpatské pohoří jako součást rozsáhlého pásma mladých pohoří táhnoucích se od Alp až po Himálaj.

Nyní vidíte 21 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Seismologie

O autorech

Renata Lukešová

Petr Kolínský

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....