Proč všichni řeší kreatin

Kreatin zvyšuje svalový objem a výkon. Proto se stal – především ve formě kreatinmonohydrátu – zasloužilým členem seznamů doplňků stravy pro sportovce. Tato látka má nejspíš budoucnost i v neurologii – a prospívat může téměř každému z nás.

Kdo občas zabrousí na internetové stránky věnující se sportu či doplňkům stravy, asi jej neminula kreatinová mánie. Objevují se ale i kritické hlasy, které – někdy oprávněně – posedlost kreatinem brzdí. Co tedy o kreatinu víme a co by nás mělo zajímat?

Odkud kreatin bereme

Kreatin si umíme vyrobit sami. Jeho biosyntéza vyžaduje přítomnost tří aminokyselin – glycinu, metioninu a argininu – a dvou klíčových enzymů, argininglycinamidotransferázu (AGAT) a guanidinoacetátmetyltransferázu (GAMT). Výroba kreatinu je v našem těle poněkud komplikována tím, že ne všechny tkáně tyto enzymy exprimují – hlavní cesta pro jeho produkci je rozdělena hlavně mezi dva orgány, ledviny (kde je přítomen AGAT) a játra (která disponují GAMT). Probíhají přitom čilé diskuse o tom, kolik z celkových 120 až 140 g kreatinu, který máme v těle a ze kterých je potřeba asi 2 gramy denně obnovit, je zajišťováno touto komplikovanou cestou – a kolik jsou schopny vyrobit ostatní tkáně (například mozek či kosterní sval) samy, byť je v nich exprese dvou klíčových enzymů poněkud nižší.

Vyrobení dvou gramů kreatinu denně přitom není žádný malý úděl, jeho biosyntéza totiž spotřebuje asi 40 % metylační kapacity (zprostředkované S-adenosylmetioninem, SAM) v těle a předpokládá se, že právě dostupnost metylových skupin je omezujícím faktorem v tom, jak moc kreatinu jsme schopni každý den biosyntetizovat.

Zatímco účinky kreatinu jako doplňku stravy na svalový výkon jsou prostudované poměrně dobře, jeho působení na mozek – obzvláště na kognitivní výkon, ale i na výskyt depresí či úzkostných stavů – je poměrně novou kapitolou v učebnici buněčné energetiky.

Snímek Amanda Mills, USCDCP, public domain

Kreatin můžeme také přijímat v potravě. Poměrně špatná zpráva pro vegetariány a vegany je, že kreatin obsahují prakticky výhradně živočišné produkty, obzvláště pak maso (valná většina kreatinu se kumuluje v kosterním svalstvu živočichů). Průměrný člověk přijímající pestrou stravu dokáže přijmout asi polovinu množství potřebného k denní obnově.¹⁾ Zkonzumujeme-li málo kreatinu v potravě, tělo zesílí mechanismy potřebné k jeho obnově; metionin je však esenciální aminokyselina, již musíme získat z potravy.