K čemu lidské embryo potřebuje mitochondriální DNA?
| Vesmír 105, 8, 2026/1
Dědičné vlast nosti získáváme rovným dílem od otce i matky. Výjimkou je dědičná informace mitochondrií. Tuto tzv. mitochondriální DNA (mtDNA) předává potomkům jen matka ve vajíčku. Ve srovnání se zbytkem dědičné informace tvořené třemi miliardami písmen genetického kódu a 23 000 genů, je mtDNA titěrná. Tvoří ji pouhých 16 569 písmen genetického kódu a 37 genů. Ale to jí neubírá na důležitosti. Poruchy mtDNA mají na svědomí řadu závažných onemocnění, protože mitochondrie sehrávají v buňkách důležitou roli při výrobě energie potřebné pro základní životní pochody.
Nyní vidíte 32 % článku. Co dál:
Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
RUBRIKA: Mozaika
O autorovi
Jaroslav Petr
Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Doporučujeme
Příliš otevřené dveře
Jan Vevera | 1. 6. 2026
Psychiatrie byla kdysi kritizována za to, že zavírá své dveře, a s nimi i pacienty za zdmi léčeben. Dnes čelí jinému problému – její dveře jsou...
Tranzistor na bázi bismutu 
Lukáš Tabery | 1. 6. 2026
Cesta od třídimenzionálního planárního tranzistoru k dvoudimenzionálnímu a odtud zpět do tří dimenzí – k integraci M3D. Narůstající závislost...
Starý recept pro nové kosti
Petr Pokorný, Adam Zabloudil | 1. 6. 2026
Kovový implantát býval chápán jako trvalá výztuha těla: něco jako pevný nýt v mostní konstrukci. Moderní medicína však stále častěji hledá...