Aktuální číslo:

2026/3

Téma měsíce:

Póry

Obálka čísla

Cena za komunikaci změny klimatu pro Jana Krajhanzla

 |  5. 1. 2026
 |  Vesmír 105, 10, 2026/1

Pro výzkum klimatické změny nejsou důležití jen klimatologové a další přírodovědci, ale i odborníci ze společenských věd. Sociální a environmentální psycholog Jan Krajhanzl, zakladatel a ředitel Institutu 2050, se snaží porozumět vztahu české veřejnosti k environmentální problematice a specializuje se na komunikační strategie v oblasti ochrany přírody, životního prostředí a klimatu. Spolupracuje s médii, státní správou i neziskovým sektorem. Za své aktivity obdržel v závěru loňského roku Cenu za komunikaci změny klimatu, kterou už sedmým rokem udělují Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky.

„Klimatická politika je vystavena velkému množství zavádějících informací, dezinformací a manipulací. Tato cena je oslavou a zároveň výzvou k ještě lepší chytré klimatické komunikaci v Česku,“ komentoval výběr laureáta Jan Dusík, zástupce generálního ředitele pro klima Evropské komise a bývalý ministr životního prostředí.

„V situaci, kdy kandidát na ministra životního prostředí bagatelizuje vliv člověka na změnu klimatu, je o to důležitější ocenit srozumitelnou a přesvědčivou komunikaci tématu, založenou na faktech, a ne na politické objednávce,“ doplnil Pavel Jungwirth z Učené společnosti.

Podle Jana Krajhanzla už máme dost informací i technologií, abychom klimatické změně dokázali čelit způsobem, který bude pro společnost výhodou, nikoli přítěží. Klíčové je získat důvěru veřejnosti a její podporu pro nutné kroky: „Abychom s veřejností mohli úspěšně komunikovat tak náročné a komplikované téma, potřebujeme lidi znát a rozumět jim. Je důležité lidem naslouchat, nepřesvědčovat jen přesvědčené, budovat spojenectví, umět stavět na společných hodnotách a oslovit ty, na které se dosud zapomínalo. Bez podpory veřejnosti totiž nemá ochrana klimatu šanci.“

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Deštné lesy v Antarktidě

Deštné lesy v Antarktidě

Kyselina pozvolna stravuje desítky milionů let staré usazeniny. Až se proleptá na dno plastové nádobky, po kameni, dovezeném z antarktického...

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...

Víme. Ale chceme?

Vyhláška upravující koncepci školního stravování, která vstoupila v platnost od 1. září 2025 a počítá s přechodným obdobím do září 2026, znovu...