Mikrobiom v ústech a deprese

Ústní mikrobiom tvoří až bilion bakterií a po střevním mikrobiomu je druhým největším mikrobiálním ekosystémem v těle. Existuje již více studií, které ukazují na přímý vztah mezi složením střevního mikrobiomu a psychickými onemocněními, např. lidé s depresí mají odlišné složení bakterií ve střevech (Vesmír 101, 682, 2022/11). Tentokrát se výzkumníci z Newyorské univerzity zaměřili na souvislost mezi depresemi a diverzitou mikrobiomu orálního. Analyzovali údaje od více než 15 000 dospělých Američanů (formou dotazníku, který zjisťoval symptomy deprese) a pak sekvenovali vzorky jejich slin (aby identifikovali mikroby a jejich diverzitu). Výsledky ukázaly, že příznaky deprese častěji uváděli lidé s menší rozmanitostí ústních mikrobů.

Zatím není jasné, zda změny v mikrobiomu přispívají k rozvoji deprese, nebo zda deprese ovlivňuje složení mikrobů – možná jde o obousměrný vztah. Je možné, že ústní mikrobiom má vliv na příznaky deprese prostřednictvím zánětu nebo změn imunitního systému. Naopak deprese může vést ke špatnému stravování, zhoršené ústní hygieně, větším dávkám cigaret, alkoholu a léků a tyto faktory zase negativně ovlivňují složení mikrobiomu. Autoři studie soudí, že by v budoucnu mohl ústní mikrobiom sloužit jako nový nástroj pro diagnostiku či léčbu depresivních poruch.

Xichenhui Qiu et al.: BMC Oral Health, 2025, DOI: 10.1186/s12903-025-06274-x