Cesty, jak vyléčit diabetes 1. typu

Diabetes mellitus 1. typu zatím zůstává nevyléčitelnou nemocí. Imunitní systém postupně ničí beta buňky pacienta, které vytvářejí inzulín. Dlouhodobý průběh nemoci stále provází rozvoj pozdních orgánových komplikací. Jak kolísání glykémií zamezit a jak pacientům usnadnit život? Jednou z možností je transplantace tkání produkujících inzulín.

Přípr ava odebraného pankreatu k distenzi (roztažení) enzymem kolagenázou (tzv. backtable). Slinivku je nutno zbavit okolní tukové tkáně a cév, přitom neporušit kapsulu orgánu.

Snímek IKEM

První orgánová transplantace slinivky břišní byla provedena v roce 1966, ale do klinického povědomí se dostala teprve v osmdesátých letech minulého století. V Institutu klinické a experimentální medicíny byl program zahájen v roce 1983 pod vedením Vladimíra Bartoše. V průběhu let se výsledky postupně zlepšovaly a ubývalo chirurgických komplikací, ale stále šlo o velmi náročný zákrok s nezanedbatelnými riziky. Výkon byl proto vyhrazen zejména pro osoby s velmi pokročilými komplikacemi diabetu včetně diabetického onemocnění ledvin, které vyžadovalo současnou transplantaci ledviny. Již na začátku devadesátých let zajímala lékaře i možnost transplantovat jenom tu část slinivky, která je zodpovědná za produkci inzulínu. Langerhansovy ostrůvky o rozměrech několika desetin milimetru jsou ovšem v tkáni pankreatu difúzně roztroušené a pro transplantaci je nejprve nutné je oddělit.

Ukládání pankreatu nařezaného asi na 15 kousků po roztažení kolagenázou. Zbytek roztoku kolagenázy se přidává nakonec.

Snímek IKEM

Na experimentálním pracovišti IKEM jsme založili laboratoř, která zkoumala nejprve izolaci ostrůvků u potkanů a myší a později u větších zvířat. V roce 1992 jsem absolvoval krátký studijní pobyt ve Washingtonově univerzitě v St. Louis, kde tehdy pracoval jeden z průkopníků metod izolace a transplantace ostrůvků Paul E. Lacy a jeho tehdy již zkušený žák David Scharp – ten jako jeden z prvních uskutečnil ostrůvkovou transplantaci u člověka. Po návratu jsem se snažil co nejvíce znalostí využít v naší malé a nedostatečně vybavené laboratoři, zahájení nového klinického programu v našich podmínkách se však zdálo téměř nemožné.

Kontrola pr ůběhu digesce (vyluhování) pankreatu enzymem kolagenázou. Přítomnost ostrůvků uvolněných od exokrinní tkáně je signálem k ukončení procesu digesce.

Snímek IKEM

Postupně přibývali další spolupracovníci, PhD. studenti v oboru. Mezitím vstoupily do podvědomí výsledky transplantací tzv. edmontonské skupiny v Kanadě a ostrůvkové transplantace, jakkoliv stále zcela ojedinělé, získaly na popularitě. Tehdejší vedení IKEM věc podpořilo a usnadnilo našemu týmu nést případná rizika nové metody. Byli jsme si vědomi, že ani úspěšná transplantace ostrůvků nebude ještě ten pravý zázrak, který vyléčí diabetes. Bude představovat bezpečnější alternativu transplantace celé slinivky, ale bylo jasné, že se ani nadále neobejdeme bez dlouhodobé imunosupresivní léčby a možná i bez další částečné podpory injekčním inzulínem.