Alfonsinská astronomie na rozhraní věků
| 7. 7. 2025Multikulturní vědecké centrum krále Alfonse X. přispělo k rozšíření tehdejší předkoperníkovské astronomické vzdělanosti do celé Evropy.
Kdybychom chtěli stručně vystihnout podstatu středověké evropské astronomie, určitě bychom neudělali chybu, kdybychom jen řekli, že to byla „alfonsinská astronomie“. Mocný král Kastilie a Leónu Alfons X. totiž na svém dvoře v Toledu v polovině 13. století vybudoval multikulturní vědecké centrum, které na základech antické ptolemaiovské vědy i na její recepci arabskými a židovskými učenci vytvořilo syntézu dosavadní astronomické vzdělanosti. Ne všechna jeho díla, psaná zprvu kastilsky, se dochovala, ale životaschopnost myšlenky byla tak silná, že se rozšířila do celé Evropy a v mnoha latinských rozpracováních pak udávala tón celému středověkému vývoji astronomie až do poloviny 16. století. Alfonsinská astronomická produkce zahrnovala jak nejrůznější astronomické tabulky, určené především pro výpočty pohybů planet, tak pravidla (canones) k jejich používání, ale i texty o konstrukcích a používání přístrojů a konečně i různá matematická a teoretická pojednání. Pokryla tak v podstatě celý rozsah tehdejší astronomické vědy.
Jedním z posledních vzepětí alfonsinské astronomie, a to dokonce nerozsáhlejším ze všech, byly Efemeridy astronoma, astrologa a matematika Cypriána Karáska Lvovického ze Lvovic (1524–1574). Cyprián se narodil v Hradci Králové a byl šlechtického původu, protože jeho otec, starosta města, byl povýšen do šlechtického stavu. Celá životní dráha Lvovického je spjata s univerzitním prostředím. Po základních studiích na městské škole v Hradci Králové studoval převážně v zahraničí: ve Vratislavi, v Lipsku a Wittenbergu. Působil pak hlavně v Německu, nejprve v Norimberku, poté na dvoře Fuggerů v Augsburgu a nakonec se stal dvorním matematikem a profesorem astronomie na latinské partikulární škole v Lauingenu v Bavorsku, kde i zemřel.