Jak dlouho „žijí“ hmyzí druhy

Z fosilních nálezů posledních desetiletí víme, že hmyz je na naší planetě už hodně dlouho a v průběhu milionů let se jeho vnější podoba změnila jen velmi málo. Abychom byli konkrétní, například brouky známe už ze spodního permu před téměř 300 miliony lety a první zástupci primitivní čeledi Cupedidae, s jejímiž druhy se můžeme vzácně setkat i dnes, snad žili už před 267 miliony lety. Dnešní cupedidi jsou sice opravdu jakési živé fosilie, ale také zástupci mnoha dalších, dnes hojně rozšířených skupin jsou známi už z jury. Například 165 milionů let starý rod Sinomelyris je téměř k nerozeznání podobný současnému, druhově bohatému rodu Melyris (Vesmír 102, 568, 2023/10).

Svižník Tetracha carolina nebude mít jako druh takové stáří, jak se dosud myslelo.

Snímek Judy Gallagher, CC BY 2.0

Jaká je však délka trvání jednotlivých hmyzích druhů? Je zřejmě delší než třeba u savců a odhaduje se na 3–10 milionů let [1]. Údaje o starších druzích, které přežily do současnosti, vyvolávají podezření, že jsou výsledkem nepřesného srovnání fosilních a současných exemplářů nebo nesprávného určení stáří fosilií. V případě brouků se za nejstarší stále existující druh zatím považuje Malthodes debilis,¹⁾ nalezený v dominikánském jantaru [2], který je 12–16 (maximálně 20) milionů let starý. Tento zvláštní drobný brouček je vzdáleným příbuzným cupedidů a vyznačuje se velmi komplikovaným vývojem, při němž se rozmnožují pouze larvy obou pohlaví a dospělí samci i samice jsou sterilní. Žijí v stabilním prostředí trouchnivějících kmenů, což vysvětluje, proč se během více než 10 milionů let vůbec nezměnili.