Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025
i

Aktuální číslo:

2025/10

Téma měsíce:

(Ne)pozornost

Obálka čísla

Jak dlouho „žijí“ hmyzí druhy

 |  2. 6. 2025
 |  Vesmír 104, 336, 2025/6

Z fosilních nálezů posledních desetiletí víme, že hmyz je na naší planetě už hodně dlouho a v průběhu milionů let se jeho vnější podoba změnila jen velmi málo. Abychom byli konkrétní, například brouky známe už ze spodního permu před téměř 300 miliony lety a první zástupci primitivní čeledi Cupedidae, s jejímiž druhy se můžeme vzácně setkat i dnes, snad žili už před 267 miliony lety. Dnešní cupedidi jsou sice opravdu jakési živé fosilie, ale také zástupci mnoha dalších, dnes hojně rozšířených skupin jsou známi už z jury. Například 165 milionů let starý rod Sinomelyris je téměř k nerozeznání podobný současnému, druhově bohatému rodu Melyris (Vesmír 102, 568, 2023/10).

Jaká je však délka trvání jednotlivých hmyzích druhů? Je zřejmě delší než třeba u savců a odhaduje se na 3–10 milionů let [1]. Údaje o starších druzích, které přežily do současnosti, vyvolávají podezření, že jsou výsledkem nepřesného srovnání fosilních a současných exemplářů nebo nesprávného určení stáří fosilií. V případě brouků se za nejstarší stále existující druh zatím považuje Malthodes debilis,1) nalezený v dominikánském jantaru [2], který je 12–16 (maximálně 20) milionů let starý. Tento zvláštní drobný brouček je vzdáleným příbuzným cupedidů a vyznačuje se velmi komplikovaným vývojem, při němž se rozmnožují pouze larvy obou pohlaví a dospělí samci i samice jsou sterilní. Žijí v stabilním prostředí trouchnivějících kmenů, což vysvětluje, proč se během více než 10 milionů let vůbec nezměnili.

Nyní vidíte 35 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie, Entomologie

O autorovi

Jiří Kolibáč

Ing. Jiří Kolibáč, CSc., (*1963) vystudoval Lesnickou fakultu VŠZ v Brně. Je vedoucím entomologického oddělení Moravského muzea, kde se zabývá fylogenezí, biogeografií a v poslední době zejména paleontologií brouků nadčeledi Cleroidea.
Kolibáč Jiří

Doporučujeme

Zadání testu z titulní strany

Zadání testu z titulní strany

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Na titulní straně říjnového Vesmíru jsme otiskli Bourdonův test setrvalé pozornosti, známý také jako Bourdonův-Wiersmův test. Jde o tradiční...
Vypravěč velkých příběhů

Vypravěč velkých příběhů

Ondřej Vrtiška  |  29. 9. 2025
Je Jan Černý spíše imunolog, nebo buněčný biolog? Sám o sobě raději mluví obecněji jako o přírodovědci, do menších škatulek se nevejde. Stejně...
Když dva vidí totéž, není to vždy totéž

Když dva vidí totéž, není to vždy totéž uzamčeno

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Slavný citát, připisovaný polskému básníkovi Stanislawu Jerzy Lecovi a zhudebněný Ivo Jahelkou, říká, že seno voní jinak koním a jinak...