Gravimetrické monitorování chvějícího se vulkánu

Na počátku letošního roku proběhla v blízkosti známého vulkanického ostrova Santorini série slabých a středně silných zemětřesení, která trvala několik týdnů. Vyvolala značné obavy místních obyvatel a přítomných turistů z možné eskalace zemětřesné a sopečné činnosti. Seismologická měření doplňují geodetické metody sledování pohybu zemského povrchu, jako jsou globální satelitní navigační systém a satelitní radarová měření. Důležitá data poskytuje také gravimetrie.

Santorini se nachází v jižní části Egejského moře ve skupině Kykladských ostrovů. Je součástí vulkanického oblouku, který tvoří od západu poloostrov Methana a ostrovy Milos, Santorini a Nisyros. Tento oblouk je důsledkem kolize africké a euroasijské pevninské desky. V komplikované linii Helénského příkopu (Hellenic Trench) se africká deska podsouvá pod euroasijskou v procesu nazývaném subdukce. V hloubce se taví horniny a vytvořené magma migruje vzhůru k povrchu. Výsledkem je formování těchto vulkanických struktur.

Samotné Santorini tvořilo obrovskou sopku, jako je Etna na Sicílii, ale před 3600 lety došlo k erupci,¹⁾ po které se zachovaly jen okrajové části ostrova (Théra a Thirasia), zatímco vzniklou depresi v centru vyplnilo moře o hloubce až 400 m. Předpokládá se, že v důsledku této erupce vznikla obrovská vlna tsunami, jež zničila minojskou civilizaci na Krétě. Možná právě tady v prostoru Santorini mohla existovat bájná Atlantida, jak spekulují někteří autoři. [1]

Starý přístav, oslí schodiště a město Fira na vrcholu útesu tvořeného pestrou škálou vulkanických formací včetně lávy.

Z hlediska zemětřesení je region dlouhodobě aktivní. Poslední destruktivní zemětřesení proběhlo mezi ostrovy Amorgos a Anydros v roce 1956 o síle (magnitudu) 7,7. Na Santorini mělo 53 obětí na životech a způsobilo rozsáhlou devastaci městeček Fira (obr. 1) a Oia. Aktuální seismický roj z letošního roku se objevil po 13 letech od předcházejícího roje v letech 2011–2012. Tehdy byly otřesy lokalizovány převážně uvnitř kaldery ostrova Santorini, který se původně ve starém Řecku jmenoval Théra (viz obr. 2). Nejsilnější otřesy současného roje v lednu až březnu 2025 dosáhly síly (magnituda) 5,3 a celý roj se odehrál v protáhlé zóně asi 15–30 km severovýchodně od Santorini. Poté, co řecká vláda vyhlásila po začátku zemětřesného roje stav nouze, ostrov raději opustilo 11 tisíc jeho obyvatel z celkových 16 tisíc, stejně jako všichni turisté. Odborníky teď dělí na dva tábory velká otázka, zda tento zemětřesný roj byl tektonického, či vulkanického původu. Pro zbytek obyvatel ostrova však bylo podstatnější, zda lze předpovědět, jestli dojde k ještě silnějšímu zemětřesení, nebo naopak k vulkanické erupci. Poslední erupce s výtokem lávy proběhla na centrálním ostrůvku Nea Kameni uprostřed kaldery v r. 1950, ale v současnosti může být aktivní i vulkanický systém podmořské sopky Kolumbo asi 7 km severovýchodně od pobřeží Santorini na vulkanické linii směřující od Santorini na severovýchod k ostrovu Amorgos. Na jejím pokračování probíhala letošní zvýšená zemětřesná aktivita ve vzdálenosti asi 15–30 km od ostrova.