Aktuální číslo:

2026/5

Téma měsíce:

Vlákno

Obálka čísla

Při míru

 |  5. 5. 2025
 |  Vesmír 104, 320, 2025/5

Nevím, jak vy, ale já jsem dlouhou část svého života nepotřeboval mít v hlavě odlišené pojmy „mír“ a „příměří“. V relativně klidné době a části světa byly války zdánlivě daleko a já si o nich málo čítal, natož psával. Příměří i mír pro mě znamenalo ‚nebojuje/neválčí se‘. Jen docela nedávno mě svět přivedl k nevítanému zjemnění.

Jsou tedy mír a příměří zcela odlišné koncepty? Jednoduchou lingvistickou analýzu začněme slovotvorně: Kdo prohlédne hláskovou alternaci í/ě, odhadne, že příměří je něco při míru, tedy blížící se míru. Jazyková příbuznost obou pojmů ale není samozřejmá – když vyhlédneme za slovanské meze, najdeme peace × truce, armistice, ceasefire; Frieden × Waffenstillstand, Waffenruhe; paix × armistice, cessez-le-feu, trêve aj.

Podstatnější je lexikální význam. Už v první polovině 20. století byl mír popsán především jako ‚stav bez boje, bez války‘, ale i ‚klid zbraní‘ (což vyhovuje spíš dnešnímu chápání příměří). První, bezbojová/bezválečná část významu se pak drží v autoritativních slovnících dodnes. Příměří už ve staré češtině začínalo jako ‚smluvené omezení bojových akcí‘ a podobně je to dodnes – nejnovější významová definice je ‚dohoda válčících stran o vzájemném zastavení bojů‘.

Dobrá, mír je stav s nádechem delšího až nekončícího trvání, příměří je jaksi omezené. A teď to důležité – opravdu se ta slova užívají takto? Jakými dalšími slovy se typicky obklopují? Podívejme se pro jednoduchost na těsně předcházející pozici v textu. Přiznávám, má výchozí, „neznalá“ pozice se jeví jako bláhová. Příměří bývá dočasné, několikadenní nebo několikaměsíční, někdy i několikahodinové, kdežto mír je stabilně trvalý nebo dokonce věčný. Ale docela běžně se píše i o trvalém příměří (není to protimluv?). Příměřímír se nastolují, uzavírají, dosahují, vyjednávají a taky udržují. Porušuje se obvykle jen příměří. Jenže pozor: nejen příměří, nýbrž i mír se obnovuje – ani mír tedy není (bohužel) tak nezlomně trvalý. O obou stavech se taky píše jako o křehkýchvratkých.

Co z předvedených výsledků jazykového výletu vyplývá? Pojmy mír a příměří jsou množiny jazykově a komunikačně rozdílné, přesto s jistým průnikem. Kdo vidí svět ideálně bezválečný, může to interpretovat jak negativně (ani mír není úplně neochvějný), tak pozitivně (i příměří může být nakonec trvalé). Já navrhuji to druhé. Kéž náš svět nepotřebuje příměřímír rozlišovat.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Ondřej Dufek

PhDr. Ondřej Dufek, Ph.D., (*1986) vystudoval žurnalistiku, mediální studia a bohemistiku. Pracuje jako koordinátor komunikace na Filozofické fakultě UK, předtím dlouhá léta působil v Ústavu pro jazyk český AV ČR včetně jeho jazykové poradny. Zabývá se sociolingvistikou a analýzou diskurzu s využitím jazykových korpusů; zajímá ho, jak se k jazyku vztahují jeho uživatelé a co se jazykem dělá ve společnosti. Je tichým společníkem twitterového účtu @lingvojazyce. Oceňuje architekturu a pivo.

Doporučujeme

Dějiny psané čtyřmi písmeny

Dějiny psané čtyřmi písmeny uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  27. 4. 2026
DNA ukrytá v kostech a zubech lidí, kteří zemřeli před mnoha stovkami let, vypráví příběhy, o nichž se v kronikách nedočtete. Z jazyka zapsaného...
Kde najdeme azbest

Kde najdeme azbest

Martin Vavro, Leona Vavro  |  27. 4. 2026
Azbest provází lidstvo již tisíce let. Během posledního půl století však značně utrpěla jeho pověst. Kdysi zázračný materiál je dnes oprávněně...
Napětí skryté v ledu

Napětí skryté v ledu uzamčeno

Radim Štůsek  |  27. 4. 2026
V létě si jistě mnozí z nás užijeme pár kostek ledu ve sklenici dobrého pití. Málokdo si při vkládání nádobky s vodou do mrazáku pomyslí, že za...