Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Při míru

 |  5. 5. 2025
 |  Vesmír 104, 320, 2025/5

Nevím, jak vy, ale já jsem dlouhou část svého života nepotřeboval mít v hlavě odlišené pojmy „mír“ a „příměří“. V relativně klidné době a části světa byly války zdánlivě daleko a já si o nich málo čítal, natož psával. Příměří i mír pro mě znamenalo ‚nebojuje/neválčí se‘. Jen docela nedávno mě svět přivedl k nevítanému zjemnění.

Jsou tedy mír a příměří zcela odlišné koncepty? Jednoduchou lingvistickou analýzu začněme slovotvorně: Kdo prohlédne hláskovou alternaci í/ě, odhadne, že příměří je něco při míru, tedy blížící se míru. Jazyková příbuznost obou pojmů ale není samozřejmá – když vyhlédneme za slovanské meze, najdeme peace × truce, armistice, ceasefire; Frieden × Waffenstillstand, Waffenruhe; paix × armistice, cessez-le-feu, trêve aj.

Podstatnější je lexikální význam. Už v první polovině 20. století byl mír popsán především jako ‚stav bez boje, bez války‘, ale i ‚klid zbraní‘ (což vyhovuje spíš dnešnímu chápání příměří). První, bezbojová/bezválečná část významu se pak drží v autoritativních slovnících dodnes. Příměří už ve staré češtině začínalo jako ‚smluvené omezení bojových akcí‘ a podobně je to dodnes – nejnovější významová definice je ‚dohoda válčících stran o vzájemném zastavení bojů‘.

Dobrá, mír je stav s nádechem delšího až nekončícího trvání, příměří je jaksi omezené. A teď to důležité – opravdu se ta slova užívají takto? Jakými dalšími slovy se typicky obklopují? Podívejme se pro jednoduchost na těsně předcházející pozici v textu. Přiznávám, má výchozí, „neznalá“ pozice se jeví jako bláhová. Příměří bývá dočasné, několikadenní nebo několikaměsíční, někdy i několikahodinové, kdežto mír je stabilně trvalý nebo dokonce věčný. Ale docela běžně se píše i o trvalém příměří (není to protimluv?). Příměří i mír se nastolují, uzavírají, dosahují, vyjednávají a taky udržují. Porušuje se obvykle jen příměří. Jenže pozor: nejen příměří, nýbrž i mír se obnovuje – ani mír tedy není (bohužel) tak nezlomně trvalý. O obou stavech se taky píše jako o křehkých a vratkých.

Co z předvedených výsledků jazykového výletu vyplývá? Pojmy mír a příměří jsou množiny jazykově a komunikačně rozdílné, přesto s jistým průnikem. Kdo vidí svět ideálně bezválečný, může to interpretovat jak negativně (ani mír není úplně neochvějný), tak pozitivně (i příměří může být nakonec trvalé). Já navrhuji to druhé. Kéž náš svět nepotřebuje příměří a mír rozlišovat.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Ondřej Dufek

PhDr. Ondřej Dufek, Ph.D., (*1986) vystudoval žurnalistiku, mediální studia a bohemistiku. Pracuje jako koordinátor komunikace na Filozofické fakultě UK, předtím dlouhá léta působil v Ústavu pro jazyk český AV ČR včetně jeho jazykové poradny. Zabývá se sociolingvistikou a analýzou diskurzu s využitím jazykových korpusů; zajímá ho, jak se k jazyku vztahují jeho uživatelé a co se jazykem dělá ve společnosti. Je tichým společníkem twitterového účtu @lingvojazyce. Oceňuje architekturu a pivo.

Doporučujeme

Jak se bakterie oddávají sexu?

Jak se bakterie oddávají sexu? uzamčeno

Pavel Payne  |  29. 9. 2026
Srovnání bakteriálních genomů ukázalo, že homologní rekombinace je u bakterií překvapivě častá. Známé mechanismy přenosu DNA však samy o sobě...
Pravidla buněčné spolupráce

Pravidla buněčné spolupráce

Jan Černý  |  29. 9. 2026
Buňky vznikly i díky tomu, že se membránou oddělily od okolního světa. Teprve když některé z těchto hranic začaly být řízeně prostupné, objevil se...
Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy

Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy uzamčeno

Jarmila Ptáčková  |  29. 9. 2026
V očekávání většiny cestujících do Tibetu se pravděpodobně objevují zasněžené hory, prastaré kláštery a tmavorudá roucha buddhistických mnichů....