Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Poznámky k lednovému Vesmíru

 |  5. 5. 2025
 |  Vesmír 104, 269, 2025/5

Z velmi zajímavých článků lednového čísla Vesmíru bych rád zmínil zejména dva.

Helena Fulková věnovala článek Když selhává příroda (Vesmír 104, 52, 2025/1) tématu konstrukce nových oocytů z cytoplastu oocytů dárkyně a genetického materiálu příjemkyně. Technicky by to nemělo být neproveditelné, podobné postupy jsou známé z experimentálních metod používaných u nositelek mitochondriálních mutací. Tam se buď v oocytu dárkyně nahradí dělící vřeténko s chromozomy dělícím vřeténkem s chromozomy příjemkyně budoucího embrya nebo se vymění prvojádra v zygotě. V těchto případech je ale genetický materiál správně naprogramován, to znamená, že stav epigenetické informace odpovídá stavu v oocytu v metafázi II nebo v zygotě. Pokud bychom se pokoušeli takto přenášet haploidizovanou genetickou informaci ze somatických buněk, bude epigenetická informace nesprávná a vývoj skončí nebo nebude normální. To je možná gordický uzel (v lepším případě) nebo neprůchodná cesta (pravděpodobnější) všech pokusů o umělou konstrukci gamet nebo časných embryí. Existují dvě východiska – najít způsob epigenetického přeprogramování in vitro na stav odpovídající gametám nebo na pokusy o konstrukci či rekonstrukci lidských gamet rezignovat.

Článek Jindřich Sedláčka ELVA, buněčná uklízečka savčích oocytů (Vesmír 104, 63, 2025/1) popisuje mechanismus odstraňování proteinových agregátů z cytoplazmy myších oocytů. Zajímavé by bylo zjistit, zda jde o mechanismus obecný pro savce nebo specifický pro myši a potkany případně křečky. Myší a potkaní oocyty a časná embrya obsahují, na rozdíl od lidských, velkou koncentraci fibrilárních (myších) nebo lamelárních (potkaních) struktur složených z proteinů,1) u křečků jsou v cytoplazmě popisovány parakrystalické inkluze. Velká koncentrace těchto inkluzí, jejichž funkce není zcela jasná, by mohla vést k vývoji výše uvedeného mechanismu právě u těch druhů, u nichž se inkluze vyskytují.

Poznámky

1) Dvořák M. et al.: Lamellar structures in rat ova and their chemical composition. Z. Mikrosk. Anat. Forsch. 89, 915–921, 1975/5.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína, Embryologie

O autorovi

Pavel Trávník

Prof. MUDr. Pavel Trávník, DrSc. (*1947) vystudoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. V současné době pracuje v centru reprodukční medicíny a genetiky REPROMEDA. Zabývá se preimplantačním vývojem embryí a klinickou embryologií. Je členem výboru Asociace reprodukční embryologie a výboru Sekce asistované reprodukce ČGPS ČLS JEP.

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...