i

Aktuální číslo:

2026/11

Téma měsíce:

Černá a bílá

Obálka čísla

ELVA

Buněčná uklízečka savčích oocytů
 |  6. 1. 2025
 |  Vesmír 104, 63, 2025/1

Udržet vajíčko způsobilé k tvorbě životaschopných embryí není úplně snadný úkol. Nedávno publikovaná práce popisuje nový mechanismus, kterým se vajíčka savců zbavují toxických proteinových agregátů [1].

Oocyty, samičí pohlavní buňky, vznikají již během vývoje plodu a přežívají často i desítky let, než se přemění na zralé vajíčko. V reakci na hormony v pubertě vstupují do růstové fáze a hromadí obrovské množství proteinů a molekul RNA, aby nakonec dosáhly své plné velikosti. V závěrečných fázích oogeneze se stávají transkripčně neaktivními a striktně závisejí na regulované translaci a proteostázi. Proteinová homeostáze neboli proteostáze zahrnuje syntézu, správné sbalení a degradaci bílkovin a je pro dlouhověké buňky zásadní, protože neschopnost odstranit špatně složené nebo poškozené bílkoviny pro ně má fatální důsledky, jako je hromadění vysoce toxických proteinových agregátů. Kromě oocytů se to týká např. také neuronů.

Somatické buňky se s agregáty obvykle vypořádávají degradací převážně autofagicko- lyzozomální cestou, nebo se mohou rozdělit. Tím agregáty buď naředí, nebo je soustředí jen do jedné z dceřiných buněk. Oocyty se podobně jako neurony nedělí a jsou dlouhověké, takže nemohou toxické agregáty ředit dělením. Degradace je energeticky náročná a oocyty mají až do svého oplodnění z dobrých důvodů sníženou metabolickou aktivitu. Vedlejší produkty metabolismu by totiž mohly poškodit DNA a ohrozit budoucí reprodukční úspěch. Proto jsou oocyty na účinky nesprávně složených anebo poškozených proteinů obzvláště citlivé.

Nyní vidíte 42 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Embryologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jindřich Sedláček

Mgr. Jindřich Sedláček (*1985) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UP v Olomouci. Pracuje v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, zároveň je doktorským studentem katedry genetiky a mikrobiologie PřF UK. Ve volném čase se věnuje ptáčkaření.
Sedláček Jindřich

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...