Pátrání po tsunami

Víte z hlavy, kdy svět postihly nejničivější tsunami nebo kdy zpustošilo tornádo jih Moravy? Zadržte, než začnete googlovat. Zkusme to zjistit neobvyklým lingvistickým pátráním. Velké živelní pohromy se doslova vepisují do českého veřejného prostoru, když se zprávami o nich plní média. Texty z médií, internetových i tištěných, se pak mimo jiných soustřeďují v jazykových korpusech, obřích databázích jazykových projevů. Pojďme tam stopy tsunami a tornáda hledat.

Tsunami i cunami (přepis přímo z japonštiny, v níž slovo původně znamená velké přístavní vlny) je ve sdružujícím korpusu syn_v13 (6,4 miliardy slov včetně interpunkce) mnoho. Kdy jich ovšem bylo nejvíc? 2005, 2011, 2006. V roce 2011 zasáhla tsunami japonské pobřeží, měla kolem 16 tisíc obětí a světovou pozornost, a tedy i pozornost mediální, k sobě přitáhla i zaplavením elektrárny Fukušima. Jenže která tsunami se stala v roce 2005? V seznamech nejhorších tsunami tam zeje prázdné místo. Nejtragičtější novodobá tsunami se přece prohnala kolem pobřeží jihovýchodní Asie 26. prosince 2004, rok 2004 přesto ve frekvenční špičce není, je až osmý. Důvod tkví v prosinci. Přestože se o tsunami začalo psát okamžitě, oněch pět dní zbývajících do konce roku už ani při enormní frekvenci nemohlo předstihnout týdny a měsíce, kdy se o tsunami psalo v roce následujícím. Proto je rok 2005 první. Mimochodem, korpusy připomínají i to, kdy se českou politickou scénou prohnala metaforická oranžová tsunami, to už ale není příběh o živelní katastrofě.

Výraz tornádo má nejvyšší frekvenci v roce 2021. Ve vzorku 1 milionu slov by šlo o 40 výskytů, v roce 2022 pak o 16 výskytů, což je pořád v porovnání s průměrnými 4,5 výskytu na 1 milion slov v celém korpusu syn_v13 výrazné. Tornádo na Moravě 24. června 2021 máme v živé paměti my i korpusy. Po těchto letech je v žebříčku frekvence ještě rok 2004. Vzpomenete si, které tornádo naplnilo české zprávy? Odfiltrujme slovenskou kapelu Tornádo Lue, která v roce 2004 vydala novou desku. Zbývá tornádo, které 9. června 2004 poničilo moravskou Litovel. Do korpusů se otisklo nesmazatelně.

Po událostech můžete pátrat v paměti, na wikipedii nebo klidně v korpusech. Je to krásná práce třeba do školních hodin zeměpisu nebo dějepisu, protože pomáhá uvědomit si skrz rozvoj digitálních kompetencí, že mediální prostor má v naší společnosti skoro stejnou sílu jako přírodní živly.