Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Pátrání po tsunami

 |  31. 3. 2025
 |  Vesmír 104, 260, 2025/4

Víte z hlavy, kdy svět postihly nejničivější tsunami nebo kdy zpustošilo tornádo jih Moravy? Zadržte, než začnete googlovat. Zkusme to zjistit neobvyklým lingvistickým pátráním. Velké živelní pohromy se doslova vepisují do českého veřejného prostoru, když se zprávami o nich plní média. Texty z médií, internetových i tištěných, se pak mimo jiných soustřeďují v jazykových korpusech, obřích databázích jazykových projevů. Pojďme tam stopy tsunami a tornáda hledat.

Tsunami i cunami (přepis přímo z japonštiny, v níž slovo původně znamená velké přístavní vlny) je ve sdružujícím korpusu syn_v13 (6,4 miliardy slov včetně interpunkce) mnoho. Kdy jich ovšem bylo nejvíc? 2005, 2011, 2006. V roce 2011 zasáhla tsunami japonské pobřeží, měla kolem 16 tisíc obětí a světovou pozornost, a tedy i pozornost mediální, k sobě přitáhla i zaplavením elektrárny Fukušima. Jenže která tsunami se stala v roce 2005? V seznamech nejhorších tsunami tam zeje prázdné místo. Nejtragičtější novodobá tsunami se přece prohnala kolem pobřeží jihovýchodní Asie 26. prosince 2004, rok 2004 přesto ve frekvenční špičce není, je až osmý. Důvod tkví v prosinci. Přestože se o tsunami začalo psát okamžitě, oněch pět dní zbývajících do konce roku už ani při enormní frekvenci nemohlo předstihnout týdny a měsíce, kdy se o tsunami psalo v roce následujícím. Proto je rok 2005 první. Mimochodem, korpusy připomínají i to, kdy se českou politickou scénou prohnala metaforická oranžová tsunami, to už ale není příběh o živelní katastrofě.

Výraz tornádo má nejvyšší frekvenci v roce 2021. Ve vzorku 1 milionu slov by šlo o 40 výskytů, v roce 2022 pak o 16 výskytů, což je pořád v porovnání s průměrnými 4,5 výskytu na 1 milion slov v celém korpusu syn_v13 výrazné. Tornádo na Moravě 24. června 2021 máme v živé paměti my i korpusy. Po těchto letech je v žebříčku frekvence ještě rok 2004. Vzpomenete si, které tornádo naplnilo české zprávy? Odfiltrujme slovenskou kapelu Tornádo Lue, která v roce 2004 vydala novou desku. Zbývá tornádo, které 9. června 2004 poničilo moravskou Litovel. Do korpusů se otisklo nesmazatelně.

Po událostech můžete pátrat v paměti, na wikipedii nebo klidně v korpusech. Je to krásná práce třeba do školních hodin zeměpisu nebo dějepisu, protože pomáhá uvědomit si skrz rozvoj digitálních kompetencí, že mediální prostor má v naší společnosti skoro stejnou sílu jako přírodní živly.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Hana Dufková

Mgr. Hana Dufková, Ph.D., (*1986) vystudovala doktorské studium v oboru český jazyk, dlouhodobě pracuje v Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK, podílí se na projektu v Psychologickém ústavu AV ČR, píše učebnici, je v projektu Zeptej se vědce a externě učí na Ústavu bohemistiky pro cizince a komunikace neslyšících FF UK. Zajímá ji didaktika jazyka, popularizace vědy, znakové jazyky a mnoho podob vztahu jazyka a společnosti, která funguje na provázanosti mysli a jazyka, a jedince ve společnosti jazyků. Přestala věřit v to, že jazyk se dá a má dát usměrnit. Kromě práce miluje cesty vlakem kamkoli pryč, zvěř, pivovarnictví a svoje blízké.

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.