Nemocné dítě, zdravý nemocný puberťák

Máme bůhvíproč tendence zlehčovat dětské nemoci. Zuby nehty na nich hledáme něco pozitivního, a často lze slyšet argumenty „dlouhodobá imunita po prodělání nemoci“ či snad parafrázi sdělení „když to chytne jako malej, tak mu to neublíží“. Co na tom, že vyšší incidence respiračních infekcí v dětství je spojena s vyšším výskytem metabolických poruch v dospělosti, s vyšším výskytem mentálních poruch a třeba s vyšším výskytem alergické rýmy a astmatu.

Další podobné lidové rčení říká, „čím nemocnější ve školce, tím zdravější ve škole“. Počet nemocí se podle všeho s věkem snižuje, ale předpoklad, že nemocnější děti budou díky vzniklé „imunitě“ následně ve srovnání s vrstevníky zdravější, je mylný.

Nová studie na kohortě 614 dětí ukazuje opak. Vyplývá z ní, že děti, které prodělaly více respiračních infektů v předškolním věku, byly oproti vrstevníkům nemocnější i ve věku 10–13 let. Vyšší nemocnost mladších dětí znamená i vyšší riziko komplikovanějších průběhů nemocí ve školním věku nebo vyšší pravděpodobnosti potřeby antibiotik ap.

Znamená to snad, že dětské nemoci nikoli posilují, ale poškozují imunitu? Nejspíš ne, nebo alespoň není důvod se domnívat, že tomu tak je. Jako pravděpodobnější se nabízí vysvětlení, že každý máme imunitní systém individuálně nastavený na boj s respiračními viry – a ti, kteří si vytáhli kratší slámku v genetické mozaice, jsou pravděpodobně vůči těmto virům bezbrannější a k nemocem náchylnější. Jinými slovy, je to zřejmě vlastnost naší imunity – ne její poškození viry.

Burgner D.: Pediatrics, 2015, DOI: 10.1542/peds.2015-0825

Köhler-Forsberg O.: JAMA Psychiatry, 2019, DOI: 10.1001/jamapsychiatry.2018.3428

Chen J.: BMC Pediatr. 2023, DOI: 10.1186/s12887-023-03870-0

Brustad N.: JAMA Netw. Open. 2025, DOI: 10.1001/jamanetworkopen.2024.53284