Kasava

Kasava (maniok jedlý, Manihot esculenta) patří spolu s rýží a kukuřicí mezi nejdůležitější kulturní plodiny a zdroje škrobu v tropických a subtropických oblastech a závisí na ní okolo 500 milionů lidí. V Latinské Americe je známá pod jménem mandioca nebo také manioc. Tato pryšcovitá (Euphorbiaceae) keřovitá plodina je pěstována pro jedlé škrobovité hlízy (obr. 4), ze kterých se extrahuje škrobová substance zvaná tapioca. Z ní vyrobená mouka se v Brazílii nazývá farofa a v západní Africe garri. Kasava má vysoký obsah sacharidů a kvašením z ní lze připravit alkoholický nápoj. Listy kasavy se také používají pro přípravu zeleninových salátů. Výhodou rostliny je vysoká tolerance vůči suchu a schopnost růst i na nepříliš kvalitních půdách.

1. Minerály vysrážené v suchém období na odkališti Mindolo, Copperbelt na severu Zambie.

Snímek Martin Mihaljevič

Kasava obsahuje toxické látky a před konzumací musí být náležitě upravována. Hlízy, slupka a listy kasavy obsahují glykosid linamarin, který působením enzymu linamarázy uvolňuje kyanovodík. Jeho množství závisí na tom, zda jde o hořkou, nebo sladkou odrůdu, přičemž v hořké odrůdě je ho více. Typickou metodou úpravy je vyluhování hlíz ve vodě po dobu asi 24 hodin, spojené s fermentací a následným usušením. Konzumace neupravené kasavy může mít vážné dopady na zdraví v podobě neuropatií zvláště dolních končetin (v rovníkové Africe zvané konzo), strumy, zhoršení zraku, oslepnutí nebo i smrti [1]. K otravám způsobeným konzumací nevyluhovaných nebo málo vyluhovaných hlíz docházelo v minulosti často v období hladomoru, např. za tzv. čínského Velkého skoku vpřed [2]. Švédský lékař Hans Rosling, známý svou optimistickou knihou o zlepšování stavu světa [3], popisuje příznaky nemoci konzo, které poznal během své práce na severu Mosambiku, kdy mylná záměna otravy kyanovodíkem za nakažlivou nemoc měla tragické následky pro místní vesnici.