Mff2025KvantovéPřednáškyOřízlýMff2025KvantovéPřednáškyOřízlýMff2025KvantovéPřednáškyOřízlýMff2025KvantovéPřednáškyOřízlýMff2025KvantovéPřednáškyOřízlýMff2025KvantovéPřednáškyOřízlý
i

Aktuální číslo:

2025/11

Téma měsíce:

Vlny

Obálka čísla

Urychlovač prachových částic pomůže NASA

 |  3. 11. 2025
 |  Vesmír 104, 614, 2025/11

Odborníci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR ve spolupráci s Lipskou univerzitou vyvinuli kompaktní urychlovač prachových částic, který nyní instalovali v laboratoři na Coloradské univerzitě v americkém Boulderu, kde bude sloužit pro výzkum NASA.

Přístroj SELINA urychluje mikročástice na extrémní rychlosti. Urychlené částice pak lze směrovat na detektory a v laboratorních podmínkách sledovat přesnost měření, životnost detektorů a další parametry důležité pro zdárný průběh kosmických výzkumných misí. Urychlovač umí například simulovat ledová zrnka vyletující z povrchu ledových měsíců, jako je Saturnův Enceladus nebo Jupiterova Europa. To je důležité jak pro správné vyhodnocení už nasbíraných dat (např. ze sondy Cassini), tak pro nové mise, v tomto případě především pro sondu Europa Clipper, která odstartovala vloni a k Europě dorazí v roce 2030. „SELINA umožňuje v laboratoři znovu přehrát drobné kosmické srážky, které kosmické sondy zaznamenávají miliony kilometrů daleko,“ říká Bernd Abel, vedoucí oddělení vesmírné chemie a techniky v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského. Europa Clipper je vybaven hmotnostním analyzátorem SUDA. „SELINA nám pro něj umožní vytvořit srovnávací databázi hmotnostních spekter,“ vysvětluje Aleš Charvát z Lipské univerzity.

Přístroj bude užitečný i pro výzkum vedoucí k lepší ochraně satelitů před mikrometeority. Ty, ač svými rozměry nepatrné, mají díky velké rychlosti značnou kinetickou energii a mohou poškozovat izolaci i přístroje satelitů. SELINA umožní takové srážky simulovat a testovat odolnost různých materiálů.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Lidské ucho v počítači

Lidské ucho v počítači uzamčeno

Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček  |  3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...
Deset let gravitačních vln

Deset let gravitačních vln

Ondřej Zelenka  |  3. 11. 2025
Letos v září jsme oslavili 10 let od první přímé detekce gravitačních vln. Jejich zaznamenáním jsme nejen doplnili další dílek skládačky důkazů...
Horké vlny v měnícím se klimatu

Horké vlny v měnícím se klimatu

Jan Kyselý, Ondřej Lhotka  |  3. 11. 2025
Tent o příspěvek navazuje na článek Horké vlny v měnícím se klimatu: otazníky zůstávají (Vesmír 91, 28, 2012/1) a shrnuje aktuální stav poznatků...