Není šupina jako šupina

Šupiny plazů mohou mít různé funkce, od pokryvu těla přes termoregulaci po ochranu před vyschnutím. Nově popsaný druh Mirasaura grauvogeli, nalezený ve Francii a datovaný do období středního triasu, má podél hřbetu vyvinutý výrazný vějíř. Ten není kostěný, jedná se právě o derivát šupin. Na první pohled struktura vypadá jako křídlo, ale k letu pravděpodobně nesloužila. Jako pravděpodobnější se jeví hypotéza, že vějíř sloužil k vizuální komunikaci (k vnitrodruhové signalizaci nebo k odstrašení predátorů). Aby podivností nebylo málo, Mirasaura grauvogeli má chápavý ocas, podobně jako dnešní chameleoni. Fylogenetická pozice tohoto tvora není jasná, pravděpodobně má ale blízko ke stromovému plazu rodu Drepanosaurus či rodu Longisquama, který se vyznačuje velmi podobným hřbetním vějířem. Nález tak potvrzuje vysokou disparitu triasových plazů a jejich kožních derivátů.

Rekonstrukce podoby Mirasaura grauvogeli.

Ilustrace Tobias Wilhelm

Holotyp nově popsaného druhu Mirasaura grauvogeli ze středního triasu. Hřbetní vějíř je nepřehlédnutelný.

Snímek Stephan Spiekmann

Spiekman S. N. F. et al.: Nature, 2025, DOI: 10.1038/s41586-025-09167-9