Nespravedlivé mapy

Může být mapa kolonialistická? A proč mapy světa vypadají, jak vypadají?

Vlámský matematik a kartograf Gerhard Mercator vytvořil v roce 1569 novou mapu, na které zakreslil poledníky jako rovnoběžné čáry (obr. 2). Pro navigaci na moři to byl velký krok kupředu, jelikož loxodromy (čáry protínající poledníky pod konstantním úhlem) se v jeho mapě zobrazily jako přímky, což nesmírně usnadnilo plánování a čtení kurzu z mapy.

Jak by vypadalo Mercatorovo zobrazení, pokud bychom za pól určili Masarykovo nádraží v Praze?

Mapy v Mercatorově zobrazení se masově rozšířily a staly se neocenitelnou pomůckou námořních cestovatelů. Dnes se s nimi setkáváme také – v mapách na internetu. Mapy Google či Mapy.cz jsou založeny právě na Mercatorově zobrazení, což je vlastně paradoxní, protože tento typ map není vhodný pro zobrazení celého světa. Jelikož všechny rovnoběžky jsou v tomto zobrazení stejně dlouhé, směrem k pólům se obraz roztahuje a póly nemohou být zobrazeny vůbec, protože se promítají do nekonečna. Jak moc toto zobrazení zkresluje extrémní polohy, si můžeme prohlédnout na obr. 1, na němž jsme udělali malý trik: severní pól jsme nastavili na Masarykovo nádraží v Praze (poblíž redakce Vesmíru) a mapu nechali vykreslit až k němu.

Proč webové mapy toto zobrazení používají? Má pro počítače několik dalších výhod. Všechny rovnoběžky jsou v něm stejně dlouhé a svět je zobrazen v obdélníku, což je pro tvorbu bezešvé mapy celého světa velmi vhodné. Vzpomeneme-li si na mapy v našich atlasech, svět v nich většinou připomíná zploštělou elipsu. Na okrajích této mapy jsou vzdálenosti, směry i tvary velmi zkresleny, a kdybychom ji použili pro internetovou navigaci, obyvatelé východní Asie a Ameriky by nám nepoděkovali. Mercator zachází s celým územím od východu na západ stejně a nemá problémy s přechodem 180. poledníku.

Pohled na svět v Mercatorově zobrazení.

Počítač také díky pravoúhlému charakteru mapy lépe vypočítává dlaždice, různé úrovně přiblížení a celkově se mu s tímto zobrazením dobře zachází. Nevýhodu extrémního zkreslení u pólů řeší jednoduše – mapu na 85° severní i jižní šířky ořízne (na obr. 1 by to odpovídalo odstranění všeho od Prahy až kamsi po Norsko).