Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Oni

 |  8. 7. 2024
 |  Vesmír 103, 464, 2024/7

Jestlipak měla paní Müllerová na mysli někoho konkrétního, když děj Haškova Švejka otevřela známou větou „Tak nám zabili Ferdinanda“? Následník trůnu zemřel rukou sice jednoho atentátníka, ovšem člena organizované skupiny. Množnému číslu slovesného tvaru zabili tedy umíme najít smysluplnou oporu. Je ale adekvátní?

Když původce děje nemá být nebo nemůže být v našem sdělení tím podstatným a chceme namísto něj posunout do popředí pozornosti něco jiného, máme v češtině po ruce trpný slovesný rod – např. to bylo rozhodnuto nebo to se rozhodlo včera. Něco podobného však dělají i právě takové věty, jakých je Švejk hned zkraje plný. „Ty nám to pěkně v tom Sarajevu vyvedli. […] Zastřelili tam pana arcivévodu Ferdinanda.“ „Jednou se pamatuji, že mně scházelo při takové přehlídce dvacet knoflíků u mundúru a že mě zavřeli za to na čtrnáct dní do ajnclíku“ aj. Podobně dnes běžně říkáme věty jako „zase nám zdražili plyn“, „bráchu nakonec pustili“ nebo „zavřeli Kasárna Karlín“.

Kdo jsou ti oni? Můžeme to chápat dvojím způsobem. Zaprvé: není důležité, kdo je přímým původcem, možná to přesně nevíme, prostě se to stalo, to je podstatné. Zadruhé: někdo konkrétní to sice jistě udělal, je to něčí zodpovědnost, ale původcem může být instituce, skupina, víc lidí, oni. Tyto dvě interpretace ovšem nejsou v binární opozici, spíš tvoří kontinuum.

Když Deník N vydal 15. května první rychlou zprávu o atentátu na slovenského premiéra, chodil kolem původce děje obloukem. „Výstřely padly před domem kultury ve městě Handlová, kde zasedala vláda. Premiér šel pozdravit okolostojící lidi, když zazněly výstřely.“ Nejzajímavější byla první, klíčová věta: „Slovenského premiéra Roberta Fica postřelili.“ Jací oni? Vždyť téměř od první chvíle se ví, že střelec byl jeden. Žádní komplicové, žádné spiknutí. Co šlo ve Švejkovi přinejmenším zpětně ospravedlnit, tady nefunguje. Zbývá to tedy brát jen jako jiný způsob řečení, že Robert Fico byl postřelen.

Jenže čteme to tak všichni? Množné číslo tu může (nemusí!) vypadat, že je záměrné, že něco znamená. Že existují nějací „oni“. Že je atentátník součástí nějaké skupiny, že na jeho činu mají podíl nějací další lidé. Jakou má autor zodpovědnost za svá slova? Jistě ne plnou, ale nějakou přece. Tak pozor na jazyk. Ať proti vaší vůli neříká nebezpečné nesmysly. 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Ondřej Dufek

PhDr. Ondřej Dufek, Ph.D., (*1986) vystudoval žurnalistiku, mediální studia a bohemistiku. Pracuje jako koordinátor komunikace na Filozofické fakultě UK, předtím dlouhá léta působil v Ústavu pro jazyk český AV ČR včetně jeho jazykové poradny. Zabývá se sociolingvistikou a analýzou diskurzu s využitím jazykových korpusů; zajímá ho, jak se k jazyku vztahují jeho uživatelé a co se jazykem dělá ve společnosti. Je tichým společníkem twitterového účtu @lingvojazyce. Oceňuje architekturu a pivo.

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.