Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Nové naleziště lanýžů čili tartoflí v čechách

 |  8. 7. 2024
 |  Vesmír 103, 462, 2024/7

1874: V měsíci srpnu roku předešlého nalezli dělníci zahradničtí v parku hraběte Ervína Schönborna v Dlažkovicích asi 2 hodiny jihovýchodně od železniční stanice Lobosické — černé, skoro u samého povrchu země ležící hlízy, ve kterých při dalším pozorování seznány pravé černé lanýže (Tuber melanosporum). Houby byly nalezeny a sice v množství dosti značném dílem u cesty, která jde kolem středu zahrady a kterou skládá hlavně čedič s pískem, dílem též na trávníku, který zastiňuje krásná skupenina stromů. Jednotlivá hnízda bylo pozorovati již ze vzdálí poněkud dle vyvýšeného povrchu země a při kopání objevily se v hloubi nejvíce 4—5 palců již hlízy. Zajímavé jest, že se v celém parku jen 3 duby nalezají a sice dosti vzdálené od pravého naleziště, na kterém rostou hlavně lípa (Tilia europaea), buk (Fagus silvatica), bříza (Betula alba) a akát (Robinia pseudoacacia), kdežto dle udání Chatina lanýž černý v Jižní Francii jen pod dubem šipákem, karmesovým a česvinou (Quercus pubescens, coccifera a Ilex), pak borovicí (Pinus halepensis) a kaštanem jedlým (Castanea vesca) přichází. I při skoumání drobnohledem byla seznána pravá jakost skutečných lanýžů černých, které byly nalezeny při rozličném stupni vývinu svého. Chuti byly velmi příjemné a naříznuty vydávaly velmi silnou aromatickou vůni. Poněvadž v celém šírém okolí houby tyto posud nalezeny nebyly, domnívá se p. Mahner, že objevení se jich asi tím spůsobem sobě vysvětliti můžeme, že nestrávené části houby této s hnojem z hraběcího dvora se sem dostaly a dále se vyvinuly.

Lotos

(Vesmír 3, 273, 1874/23)

2024: V roce 2010 jsem pod vlivem historických údajů navštívil park náležející k zámku v Dlažkovicích u Lovosic, kde měly být v dávné minulosti nalézány lanýže (zřejmě lanýž perigordský či černovýtrusý, tedy Tuber melanosporum), sklízené zde zřejmě pro zámeckou kuchyni. V parku jsem v době své návštěvy našel vzrostlé staré duby s travním podrostem, ve kterém však po přítomnosti lanýže nebyla žádná zjevná známka. Nenašel jsem ani zřetelné poškození podrostu, které je v přítomnosti lanýže běžné. Přesto jsem na třech místech parku odebral vzorky podzemních struktur kořenů, jimiž duby komunikují s podhoubím (mykorhiz). Z nich jsem extrahoval DNA a metodou specifické polymerázové řetězové reakce (PCR, anglicky polymerase chain reaction) jsem se v ní snažil nalézt DNA lanýže černovýtrusého. Výsledek byl negativní, což znamenalo jediné – v půdě lanýž černovýtrusý není.

Je pravděpodobné, že teplomilný lanýž černovýtrusý se v minulosti na této lokalitě dočasně vyskytoval, ale zdejší klimatické podmínky mu neumožnily trvalý rozvoj. I když se lokalita nachází v jedné z nejteplejších oblastí Čech, je možné, že pro houbu je stále ještě příliš chladná. Podobný osud měly zřejmě i kultury lanýže, které ve formě houbou očkovaných stromků vysadil záměrně počátkem 20. století profesor Jan Macků na několika lokalitách v teplých oblastech Moravy.

Na území Česka se vyskytuje další kulinářsky významný druh lanýže, lanýž letní (Tuber aestivum), a dokonce jeho forma označovaná jako lanýž burgundský, který toleruje poněkud nižší teploty než lanýž černovýtrusý, a zdá se, že také lépe snáší zimní mrazy. I tento odolnější druh dává přednost teplejším oblastem našeho státu. Domnívám se proto, že rozvoj lanýže černovýtrusého u nás limitují teploty zejména v průběhu zimních měsíců. Pokud se v důsledku probíhající klimatické změny zimní teploty zvýší a pokud bude zároveň k dispozici dostatečné množství vody v krajině nejteplejších oblastí České republiky, mohla by se situace změnit a lanýž černovýtrusý by u nás v budoucnu mohl nalézt vhodné prostředí společně s lanýžem letním.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mykologie
RUBRIKA: Vertikála

O autorovi

Milan Gryndler

RNDr. Milan Gryndler, CSc., (*1962) se v Mikrobiologickém ústavu AV ČR jako vedoucí vědecký pracovník zabývá ekologií půdních mikroorganizmů, z nich zejména ekologií a významem saprotrof­ních a mykorhizních hub. Jeho zájmem jsou zejména jejich kultivace a vztahy k půdnímu prostředí a dalším půdním organizmům. (gryndler@biomed.cas.cz)

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...